„Duch minulosti zničil šálivou iluzi současnosti.“ Melodramaticky rozšafný i melancholicky potemnělý krátký film reinterpretuje zčásti dochovaný němý snímek Survivre (1923, Édouard Chimot) a dává příběhu zasněného celního úředníka nový řád i hudební doprovod. Hypnotická skladba jazzového kytaristy Billa Frisella podtrhuje náladu filmu, o jehož patinu se postaral čas. Jak k nám promlouvá více než sto let staré dílo? A o co příběh obohatí filmový materiál v rozkladu? Režisér Bill Morrison ve svém snovém díle umně vyvolává chiméry mnoha druhů a potvrzuje, proč ikonický Kenneth Anger označoval jeho tvorbu za „podmanivou a zneklidňující“. (KVIFF)