filmfanouch6
12 644 bodů •
6
Kevina Harta mají filmoví diváci zaškatulkovaného především jako komika. Přesto už se pokoušel o vážnější role. Objevil se například v americké předělávce Nedotknutelných, Otcovství je ovšem ještě větším dramatem. Což automaticky neznamená, že by Kevin Hart sem tam neprohodil nějaký ten vtípek a neprojevil svůj komediální talent, tentokrát se ovšem tak trošku více jede na vážnou notu. Za scénářem a režii potom stojí Paul Weitz (první Prci, prci, prcičky). Otcovství je adaptaci memoáru Matthewa Logelina, který napsal o svých vlastních zážitcích v momentě, kdy mu zemřela žena a na výchovu dcery tak zůstal sám. A Hart dokazuje, že na vážnou roli má. Z jeho výkonu dokonce může tak trochu naskočit husina, protože dokáže v mnoha momentech prodat své emocionální rozpoložení a rozhodně jde o herecký výkon, který by Hartovi mohl potencionálně otevřít dveře k dalším vážným rolím. Je ovšem škoda, že jde spíše pořád v jádru o milou rodinou komedii než o silnou psychologickou sondu. V mnoha momentech se sice jede na vážnou notu, kromě Harta je ve své roli skvělá i Alfre Woodard jako Hartova tchýně a Melody Hurd je zase ideálně obsazená jako milé a roztomilé dítě. Mnohem zajímavější je ovšem první polovina, kdy se skutečně spíše kráčí ve vážných vodách, ve druhé polovině definitivně tak trochu přichází přechod. Hart tak sice jde v rámci Otcovství trochu proti svojí typické roli, skutečně silné drama to ovšem pořád není. Pouze v některých momentech. Je to celý vlastně strašně jednoduchý a i přes čerpání z memoáru si divák snadno může vzpomenout na podobné filmy jako Táta na plný úvazek Kevina Smitha. Ve finále se vlastně ukáže, že jde o ideální film pro celou rodinu. Jde vlastně o slušné spotřební zboží, které Netflix koupil od studia Sony a slouží jako ideální film pro jeho předplatitele. Jenomže jde jen o další Netflix film, který rychle sejde z mysli. Přitom ovšem skutečně mohla vzniknout neskutečně silné drama místo téhle snadno zkousnutelné jednohubky. Otcovství je fajn spotřební zboží, které rozhodně mohlo být něčím víc. Paul Weitz jako scenárista a režisér nenatočil kdovíjak výraznou a zapamatovatelnou podívanou, přesto ovšem slušnou jednohubku, která má sice povedený soundtrack Ruperta Gregsona- Williamse, skutečně dobré obsazení s Kevinem Hartem na vrchu a pár skutečně silných momentů, přesto se ovšem pořád drží tak trochu zpátky a je ve finále pořád především milou rodinou komedií. Jednoduchý film, který rozhodně neurazí, pořád ovšem bude velmi rychle vytěsněn z paměti a nový Kramerová versus Kramer jednoduše nevznikl....
