Ariipaea Vahine

„Ariipaea-Vahine“ je původně báseň od Henriho Hiro. Tato báseň se stala divadelní hrou, která se několikrát hrála v Grand Théâtre a na ostrově Moorea souborem Pupu Arioi. V roce 1978 vznikla v Domě mládeže a kultury filmová jednotka Matarau. Prvním filmem tohoto oddělení bude adaptace zmíněné divadelní hry. Philippe Mazelier ve své knize „Autonomní Tahiti“ definuje dílo takto: „Téma je klasické, parabola průhledná: dokud byla Ariipaea věrná starým přesvědčením, přecházela ze světa lidí do světa bohů a maorská kultura žila. Když konvertovala, bohové s ní přestali mluvit a tahitská kultura zemřela. Oživit ji pro Henriho Hiro znamená bojovat proti západní kultuře. Vyzývá k návratu k základům proti konzumní společnosti, zatímco ta se zároveň snaží dvakrát tolik.“