gomacabeza
451 bodů •
9
Skandinávské filmy jsou pro mě většinou sázka na jistotu. Mají v sobě často přirozenou, avšak pronikavou inteligenci, na nic si nehrají, protože si uvědomují vlastní důstojnost, přičemž vlastně ani nemusí překypovat bůhvíjakým super materiálem. Stejně jako v tomto případě. Po narativní stránce ten film tolik nenabízí, scénář je jednoduchý, ale působivý především tím, že se snaží poodhrnout oponu, za kterou žijí ti, které máme tendenci vnímat ploše či úplně zcestně. Zní to jako klišé, ale svět je opravdu daleko, daleko komplikovanější, nic není černobílé. Atmosféra snímku je spíše ponurá (na to jsme u severské produkce zvyklý), líčí osudy v podstatě smolařů, stejně jako téměř katastrofální dopady, které může mít špatné načasování lidských interakcí. Ukazuje, na jak tenkém ledě se všichni pohybujeme. A někdy na to zapomínáme, někdy ani nemáme možnost to vnímat.
