Filmové legendy, k nimž Perinbaba nepochybně patří, by neměly riskovat pokračování. Tím spíše, že u rozpačitého druhého dílu nazvaného Perinbaba a dva světy se nedá odhadnout, kde skončil režisér Juraj Jakubisko, který v únoru zemřel, a zač už odpovídají ti, kdo jeho poslední film dotvořili.
Bezesporu ambiciózní a velkolepé, zároveň však i nesoudržné, roztěkané, úmorné a samo do sebe se hroutící. Takové je pokračování jedné z nejmilovanějších slovenských pohádek a bohužel i poslední snímek novovlnné legendy Juraje Jakubiska. Ani nezpochybnitelná tvůrčí odvaha a schopnost ozvláštňovat ohrané žánrové vzorce totiž nestačí na to, aby z tohoto překombinovaného a ve všech ohledech přeplácaného patvaru uhnětla počin srovnatelný s původním snímkem.
Kdybych měl nakonec vystavit a obhájit konečné hodnocení snímku, dal bych 85 %. Když v retrospektivě zpětně přemýšlím, co bych snímku vytkl, nemůžu toho moc najít, ale je to proto, že jsem si v diskusi se zástupcem Bontonfilmu a sám v sobě ujasnil, že se nejedná o pohádku pro děti, ale o magický příběh pro dospělé.
Škoda zajímavého příběhu, který rámcově odpovídá běžným pohádkovým konvencím, ale nemá všechny linky zakončené a ta hlavní je zakončená neuspokojivě. Toporné a suché dialogy podkopávají i to, co by v příběhové linii fungovalo. Vadí mi, že příběh nemá žádný zlatý hřeb. Střih a dramaturgie působí necitlivě. Kladně hodnotím kameru, nenásilné zapracování archivních záběrů Guilietty Masina, práci se zvířaty, zvolené filmové lokace.
Herecky je Perinbaba a dva světy slabá. Jakubisko obsadil do hlavní role Lukáše Frlajse, který už má sice několik zkušeností, ale je to hlavně youtuber, a tak rozsáhlou roli rozhodně neutáhne. Nemluvě o tom, že mu chybí sebemenší pohádkové charisma. To by se ostatně vzhledem ke scénáři a celkovému pojetí postavy darebáka, který se živí de facto nemravným způsobem, těžko dolovalo i lepšímu herci.
V poslední roli se tu zjeví Daniel Nekonečný ve své obligátní burleskní poloze. Tři různé tváře Zubaté (včetně rovněž digitálně oživené Kaplanové) moc nevysvětlují, proč ji museli hrát tři herci, jen hodně bystrý divák možná zaznamená, že je mezi nimi i soutěžící ze StarDance Darija Pavlovičová. Největší pozornost tak budí svým výkonem pes a digitální Giulietta Masina. Bůh suď, co by na své angažmá v tomhle panoptiku střídajícím patos a dryáčnictví, jemuž se už nemůže bránit, řekla.
Pohádkový svět je plný fantazie, ale na to se nedá svést tento naprosto tragický, nesourodý mišmaš, kdy se mele páté přes deváté, skáče se od jednoho ke druhému a horko těžko hledáme nějakou dějovou linku. Byla tu spousta krásných nápadů, jak vizuálních tak v rámci příběhu, ale ztratí se v závějích nesmyslů a zmateného střihu. Tento snímek se naprosto vymknul kontrole.
Určitá shovívavost vůči filmu Perinbaba a dva světy může být na místě. Přeci jen se jedná o poslední film významného a v mnoha ohledech jedinečného slovenského filmaře, který se vrátil po mnoha letech k oblíbené klasice. Závěrečné titulky podmalované písní Miroslava Žbirky navíc podtrhují pietní nádech filmu. Pro mnohé Slováky bude uvedení nové Perinbaby do kin podobnou událostí, jako kdyby u nás někdo natočil pokračování pohádky S čerty nejsou žerty. Ale co naplat, když Jakubiskova pohádka budí podobné rozpaky jako ostatní filmy z jeho pozdní tvorby a od začátku do konce vybízí především k nevěřícnému kroucení hlavou.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
