Name: Utøya, 22. července
Released: 2018
Duration: 98 min
Rating: 67
Cast: Andrea Berntzen, Aleksander Holmen, Brede Fristad, Elli Rhiannon Müller Osbourne, Sorosh Sadat

Komentáře a recenze 15

Dle počtu bodů

Brenan88

47 089 bodů 26. 10. 2018

6.5

Intenzivní divácký zážitek,který umocňuje fakt,že se jedná o skutečnou událost. Hodně tomu napomáhá i práce s kamerou a fakt,že byl celý snímek natočený na jeden zátah - tedy bez střihu. To kdy se poprvé rozezní výstřely a začne pravé peklo na zemi dokáže diváka lehce vtáhnout do děje. Herci i neherci jsou výborní a podávají solidní výkon. Osobně bych si představoval více záběru Breivika,takto sledujeme jen pobíhající přeživší a za zvuku střelby.

xxmartinxx

22 280 bodů 1. 9. 2018

Považuju za problém, že není moc velký rozdíl mezi tím o tomhle filmu slyše a pak ho vidět - jeho zhlédnutí nepřidává nic k vědomí, že tento koncept existuje a byl realizován, ale v rámci toho nevychází z očekávání, spíš je upřímně řečeno ani nedorovnává, protože "žánrové" berličky narušují dost často tu úpěnlivě budovanou autenticitu.

lamps

15 156 bodů 22. 4. 2020

Důkladná lekce v laciném vypravěčském nátlaku na diváka. Věřím tomu, že pokud je sledující výrazně citlivé povahy, tak ho to skolí, a nemohu tomu upřít minimálně důrazné zobrazení zdánlivé nekonečnosti 72 minut hrůzy - to je ale možná způsobeno spíše tím, že je koncept filmu totálně nudný a řada pasáží nekonečných hlavně pro diváka. Takhle silné a objemné téma bylo přetaveno do plochého vyprávění bez argumentu, které se snaží publikum pouze vyčerpat a nepodněcovat v něm žádné interpretace ani zvědavost. Mnohdy je to díky zvolené formě správně autentické a mrazivé, ale většinou jen zdlouhavé, povrchní a nezajímavé - a to je u takového námětu prostě hrozně špatně. 22 July Paula Greengraase je daleko intenzivnějším zážitkem, neboť se svéhlavě nesoustředí jen na efekt a nebojí se zasadit celé události, včetně utrpení nevinných obětí (pro nějž nemohu nalézt dostatečně lítostivá slova) do značně naléhavějšího a vyzývavě argumentačního kontextu (a ne, film neobhájí ani námitka, že má jít jen o syrový popis drastických událostí na ostrově - i takový popis přece potřebuje osobitě komunikovat s divákem a nenechávat ho půlku dění odzívat).

evismaior

4 254 bodů 20. 7. 2018

Těžko o tomhle filmu psát. Nelze totiž už z podstaty říct, že by se mi líbil, a rozhodně ho nechci vidět znovu. Oceňuji ale, že vznikl a oceňuji, jak je zpracovaný. Po stručném zobrazení útoku v Oslo sledujeme v podobě jakéhosi reality dokumentu v jediném záběru dívku Kaju, zprvu jako takovou běžně uvědomělou mladou ženu, která komunikuje se svými kamarády o útoku v Oslo a prudí svoji sestru a následně po začátku střelby se pak snaží zejména přežít, najít sestru a občas i někomu pomoci. Uplatnění techniky jednoho záběru považuju za skvělý nápad, neboť divák má zcela jasnou a střihy nerušenou představu o tom, jak dlouho oněch 72 minut trvá a co se v té době dá vlastně všechno stihnout. Představitelka Kaji odvedla obrovský kus práce a to jak po stránce vykreslení psychologických pochodů této postavy v krizové situaci, tak i po stránce fyzické - všechno to odběhat a odbrodit v "přímém přenosu" asi nebyla žádná legrace. I výkony ostatních považuji za nadprůměrné, žádná teatrální herecká gesta, naopak všechno vypadalo naprosto přirozeně a uvěřitelně, ať už běžný potlach u vaflí nebo umírání a vůbec všechna prožívaná hrůza. Právě o to byl pak celý zážitek sugestivnější, a byť se jednalo o fiktivní postavy, člověk si těžko při sledování mohl říkat ono osvobozující "neber si to tak, tohle se nestalo, je to jen vymyšlený příběh". Zvlášť při začátku střelby, kdy účastníci tábora teprve zvolna začínají chápat, co se děje (a ještě dlouho potom si nejsou jistí, nejde-li jen o cvičení) a z příjemného odpoledne se stává začátek nejhoršího zážitku v jejich životě, jsem často až zapomínala dýchat a bylo mi tak fyzicky zle, jako kdybych tam málem byla s nimi. Což už podle mého názoru o schopnosti režiséra a všech zúčastněných vyvolat v divácích autentický zážitek něco vypovídá. Film je natočen v podstatě jen z Kajina pohledu, takže se nám dostane jen několika vzdálených záběrů na útočníka (jehož jméno se na přání tvůrců filmu nesmí vyslovit), ale zvuky výstřelů a prchající a zraněné děti jsou děsivé samy o sobě. Zvukově je film zvládnutý opravdu dobře, na to, v jakých "polních" podmínkách se natáčelo, nikde není problém s nějakými ruchy, ve kterých by nebylo slyšet, co postavy říkají - jen mi přišel nevěrohodný až na několik výjimek zcela absentující křik obětí (pokud vím, pachatel střílel nejdřív do nohou a pak teprve ležící dobíjel do hlavy), ve filmu to ale působilo, jako kdyby to byl nějaký profesionální ostřelovač, který každého trefí a zavraždí hned první ranou. No a ten závěrečný "vysvětlující" titulek o teroristech pravicových extremistech mi už pak zaváněl snahou o manipulaci - pro mě je terorista zkrátka každý, kdo něco podobného udělá, ať už je ideologie, kterou následuje, jakákoli. Až na tento titulek ale film o politice nebyl, byl o naprostém chaosu vyvolaném neznámým původem útoku, o útěku, prosté lidské touze přežít a vyvolal ve mně intenzívni pocit, který nedokážu hned tak pustit z hlavy. Pořád se ptám, zda se lze pro případ podobných útoků poučit? Dalo by se reagovat lépe? Schovat se lépe? Vymyslet něco účinnějšího na svoji ochranu? Mohl by být například útočník zneškodněn? A bohužel docházím k názoru, že tehdy, teď i kdykoli jindy by byl scénář stále stejný. Zajímavosti (z imdb) - film se nenatáčel přímo na ostrově, kde došlo k masakru, ale na ostrově sousedním. Na natáčení měl režisér 5 dní, přičemž za jeden den mohli stihnout onen dlouhý záběr natočit jen jednou (byť mohl být přerušený ve chvíli, kdy kamera ležela na zemi). Záběr ze 3. dne prý nebylo možno použít, neboť v důsledku slunečních erupcí nefungovala komunikace režiséra s kameramanem. Nakonec byl použit záběr ze 4. dne natáčení.

Krupe

2 272 bodů 5. 1. 2019

Napínavé, i přesto, že jsou karty rozdány dlouho dopředu. "GoPro" styl tu působí skvěle, tak nějak realisticky. Po patnácti minutách si člověk říká, sakra, kde jsou ty záchranné složky tak dlouho. Jiný pohled na tuto tragédii,na mě působí daleko intenzivněji jak 22 July.

Utøya, 22. července

Utøya 22. juli

Komentáře a recenze 15

Novinky na Kinoboxu