
Věděl jsem, že vstoupím na víceméně nepřátelskou diváckou půdu, ale převážně nadšené ohlasy a oscarová šeptanda mě nakonec přemohly - jen abych je teď musel vyvracet. Hezky natočený a nadstandardně zahraný slaďáček s velkým příběhovým potenciálem, který se ale jaksi utopil v chlastu společně s Bradleyho postavou. Rozjezd a seznámení aktérů funguje, první společná pódiová scéna i díky krásné písni pocitově zahřeje, zbytek nastavuje motivačně rozháraný vypravěčský mód, v němž dostává prostor hafo naťuknutých témat, ale žádné v takové míře, v jaké by si bývalo zasloužilo. Nikdo si jaksi nestihl rozmyslet, o čem má tenhle příběh hlavně být - jestli o vzestupu "ošklivého káčátka" mezi hudební elitu nebo o prohlubování komplikovaného vztahu dvou nadaných lidí s důrazem na alkoholické a zdravotní problémy jednoho z nich - a ve finále to scénář střelí někam mezi a závěr vytouženou katarzi ani zdaleka nenabídne. Škoda, už jen hudební stránka a netuctové postavy si o zásadní biják roku hlasitě říkaly...