Name: Skleněný pokoj
Released: 2019
Duration: 104 min
Rating: 52
Cast: Karel Dobrý, Carice van Houten, Hanna Alström, Roland Møller, Claes Bang

Jan Žižka byl dvakrát dražší než Tmavomodrý svět. Které české filmy stály nejvíce peněz?

Karel Roden oslavil 60. narozeniny. Jak vypadala jeho cesta ke slávě?

Drákula jako děsivé monstrum i romantický hrdina. Netflix jej miluje a tento seznam to potvrzuje

hraje

režie

scénář

námět

dabing

kamera

hudba

střih

zvuk

masky

producent

koproducent

předloha

kostýmní výtvarnice

architekt

Česká republika

Skleněný pokoj: Trailer (CZ dabing)

Drama

Adaptace knižní

Retro

Skleněný pokoj

<p>Film na motivy stejnojmenné knihy vypráví o lidech, jejichž životy, lásku a přátelství poznamenaly dramatické události 20. století. Osudy Liesel a Viktora Landauerových, jejich přátel, zaměstnanců i mimořádného architekta Von Abta rámuje vznik jedné z&nbsp;nejoriginálnějších modernistických staveb v&nbsp;Evropě, místa velkých milostných vzplanutí i životních zrad.</p>

Film

Ač původem z Brna, strohá vila Tugendhat mi k srdci nikdy nepřirostla. Zažila jsem ji už jako OUNZ, kam jsem vodila sestru na rehabilitaci. Maminka vzpomíná na školu rytmiky paní Hladké...
Příběh filmový je sice vymyšlený, ale v podstatě se drží reality. Hezky zpracováno, zajímavé lesbické téma. Možná trochu zaráží slabá akce, žádné násilí, v podstatě se všichni chovají slušně. A to moc věrohodně nevyznívá, na tu dobu...
(19.2.2021)

Snímek režiséra Juliuse Ševčíka je svým námětem a hlavně zpracováním v české filmu doslova jako zjevení. Je vidět, že pokud je k dispozici patřičný rozpočet, je šance vzniku skutečně honosného filmového díla. To se bohužel neobejde bez koprodukce, ale má to i jiné pozitivum. Alespoň někde se v herecké profesi neobjevují stále stejné tváře, což film, který byl navíc natočen v angličtině,  posiluje ještě více. Snímek je natočen na základě stejnojmenného románu britského autora Simona Mawera inspirovaného skutečným osudem Vily Tugendhat stojící v Brně, který na pozadí příběhu majitelů vily zrcadlí tragédii celého českého národa. Dějově se sice jedná o čistou fabulaci, neboť je v něm vila přejmenována na Vilu Landauer, a to se také týká i samotného příběhu, avšak svým melodramatickým kouzlem a touhou o ctižádost přesto umí okouzlit.  Román je dějově a osudy postav skutečně skvostný a tak do přenesení do filmového scénáře ne zrovna jednoduchý. Avšak stalo se a tak těžko říct, jestli něco bylo vynecháno už scénáristou, či zapracovali střihačské nůžky. Některá dějová odvětví totiž vyznívají dosti zkratkovitě a ve svém vývoji ne zrovna logicky. Vytváří to pocit, že v nich ještě něco chybí. Zkrátka a dobře, jakoby se jednalo o sestřih televizního seriálu. Snaha o jedinečné dílo je však znatelná, což se zase musí nechat. Atmosféra je taková, jaká má být, jen určitý emoční druh přicházejícího nebezpečí poněkud vázne. V těchto scénách je té romantizující atmosféry spíše na škodu. Každopádně se Julius Ševčík pokusil o něco, na co si nikdo jiný doposud netroufnul a tak si alespoň v tomto zaslouží úctu. Jak se říká, chybami se člověk učí, tak příště to snad bude zase o něco lepší.

Tento snímek zde má průměrné hodnocení 58%  a to mě velmi překvapilo. Příběh vily Tugendhat a jejich původních majitelů je velmi kvalitně zpracován, samozřejmě zahraniční koprodukce a mix českých a zahraničních herců mi není uplně příjemná , ale asi lepší, než kdyby hrál hlavní roli třeba Jirka Langmajer :-) Snímek působí až příliš melodramaticky, přesto mi je toto pojeti celkem sympatické a film se mi moc líbil.

Film, který kouzelným způsobem kloubí snobství s oplzlostí, v důsledku čehož jsou majetek a sex jediné věci, které tu mají nějaký tvar. Když se podíváme na jiná dvě díla motivovaná primárně prostorem, v němž se odehrávají, vidíme hned ten rozdíl. Hugův román Chrám matky boží v Paříži a Cameronův Titanic (což jsou dva blockbustery pro masy, co taky dost pracují s majetkem a sexem jako motivy, takže jde o celkem trefné srovnání) především fetišisticky propadají svým prostorám a příběh rozehrávají jen proto, aby mohly milované objekty skrz něj ožít. Okouzlení a zájem jsou patrné a z nich pramení zážitek. Ševčík naprosto nezvládá (a vlastně se nezdá, že by se o to zvlášť pokoušel) představit prostor Tugendhatu jako jedinečný pomocí audiovizuální komunikace, pouze neustále někdo opakuje, o jak DRAHÝ a EXKLUZIVNÍ produkt se jedná, i když si o něm divák (s výjimkou jedné extra drahé stěny a jednoho extra exkluzivního okna) nemůže udělat vůbec představu - v prostoru se nemáme jak zorientovat a většinou nevybočuje z anonymity jakékoliv jiné kulisy. Protože pro Ševčíka je Tugendhat pouze symbolem statusu, je majetkem a objektem, který jde vlastnit (a mít v něm sex), i když žádná z postav není dost hluboká nebo alespoň všímavá, aby čemukoliv okolo sebe vůbec věnovala pozornost. Když postava popisuje, co se jí na Tugendhatu líbí, sama zdůrazňuje, že jen opakuje, co jí řekl architekt (během sexu). Což by nemuselo být špatně, kdyby si to film na nějaké rovině uvědomoval a stavěl na tom, namísto křečovité snahy o poetiku každé vteřiny jak z reklamy na Mattoni směřující do prázdna. Nakonec není jasné, o čem se ten film snaží být... Kdo nechápe význam Tugendhatu, nebude tušit, proč se film tak soustředí na dům, který se pomalu ani neukáže v celku, a že by se vybudovalo pořádné lidské melodrama, tak o tom nemůže být ani řeč, na to jsou vágnost a prázdnota moc všudypřítomné. Vždyť není ani jasné, kdo je kdo a jaké jsou vztahy postav mezi sebou. Když tak moc zmiňuju jiná díla, co se věnují svým prostorám lépe, tak to nedělám proto, že bych to automaticky vyžadoval - ale protože podobný cíl si ten film očividně stanovil, i když v něm totálně selhal. Skleněný pokoj nemiluje architekturu, ale představu architektury jako komodity (nedaří se ani vyvolat dojem, že je Tugendhat symbolem něčeho, že má nějakou opravdovou návaznost na lásku hrdinek). A zároveň si to vše odmítá připustit.

Ševčík tímhle Hollywoodské dveře rozhodně nerozrazí. Unylé, v čase zmateně (hlavně pro cizince) skákající a jediná věc, která to mohla vytáhnout (herecké výkony), je doprtkaná dabingem.

Příběh nejznámějšího nejfantastičtějšího domu v Brně a dost možná i v celé České republice. To místo je magické, byť prázdné mluví z něj historie a nádherný příběh. A přesně tohle nám tento snímek absolutně nenabízí! Několik lepších zahraničních herců jež doplní příšerný simultánní dabing. Film ze začátku děsně spěchá než aby divák nasál tu monumentálnost celé budovy, tak už se řeší strasti války. Ale nebojte nakonec je to srdceryvný příběh o lásce dvou lesbiček! Pro mě snad až strojový film, který se snaží působit dojemně ale akorát to tím celé kazí. Nic nebrání v cestě nudnému filmu... Snad se jednoho dne tenhle architektonický poklad dočká daleko lepší pocty. 30%

Krásný film , kde drama pulzuje pod povrchem . Film svou strukturou připomíná nádhernou architekturu této vily. Nešel jsem do kina s nadměrnými očekáváními , ale výsledek stál za to . Jistě tento film není pro "dnešní" diváky , není akční není nesmyslně nasekaný ale plyne ....děkuji za krásný zážitek

Nebyla jsem nikdy ve Vile Tugendhat, knihu jsem necetla, tak jsem se aspon prostrednictvim filmu prenesla do vily...a to byl pro me ucel filmu...a duvod navstevy kina. Zajimala me i svedska herecka v jedne z hlavnich roli. Hanna Alstrom pro me do te doby neznama...

Od filmu jsem čekal trochu něco jiného...už od začátku na mě depresivně působila hudba a pomalé pohyby kamerou na mne taky velký dojem neudělaly. Herecké výkony jsou ale výborné! Čekal jsem, že film bude více o samotné stavbě (jejím vývoji - víc scén s Rodenem) a né o osudech lidí, kteří v ní žili. Příběh je velice silný, ale bohužel mě film příliš neoslovil a znovu už bych se na něj nedíval 

Skleněný pokoj

Herci a tvůrci 35

Videa 6

Komentáře 9

Dodatečné informace

Související články

Novinky na Kinoboxu