Patrick Melrose

81%

Komentáře a recenze 3

Dle počtu bodů
lamps
lamps
15 156 bodů
9
Každý díl jiný, každý svým způsobem zajímavý a inspirativní. První hlavně stylisticky, druhý pro znepokojivou koncentraci beznaděje a rozpolcené nevinnosti, zbylé jako černohumorně ironický obraz narcistické společenské smetánky, v níž se důležité životní hodnoty rozmazávají ve víru křečovitých večírků a sebestředných rodinných postojů. To celé provázeno psychologicky vytříbeným portrétem titulní postavy, která je sviní a ví o tom, ale jak jinak v tomhle světě přežít, jak si udržet vlastní nenáviděnou identitu? Skoro mě mrzí, že to bylo až tak krátké a časově kvapně přeskakující, protože materiálu na uvědoměle nemorální úšklebky a prohlubování vztahu Patricka s odpudivým okolím bylo zaděláno víc než solidně. Na druhou stranu, v nejlepším se má přestat a Edwardu Bergerovi přeji nějakou pořádnou celovečerní šlehu, protože jeho suverénní režie jednoznačně tlačí Patricka Melrose do společnosti nejzajímavějších televizních sérií posledních pár let - samozřejmě vedle výkonů Benedicta Cumberbatche, jenž se vyloženě baví každou replikou, a Hugo Weavinga, který i na malém prostoru potvrzuje své vrozené záporácké mistrovství. Paráda...
blackkocour
blackkocour
3 745 bodů
8
Hned na začátek, pěkně z kraje, hnedka z ostra, a nejlépe ještě od přízemí, už mně ty podělaný ukvičený svátky, lezou z místa kde to dvakrát vonět nebude, a kdo čekal že z mý chlupatý prdele, tak má dost černou mysl, protože já myslel mými nohy. Kolik se já, přes ten zkurvený, marketingový, nakalkulovaný a vyjebaný svátek naběhám, jen abych měl tentokráte důvod, že jsou Vánoce. Nechtělo se mi rozepisovat do deníčku, protože takhle můžu leknout dva Nemy jednou vidličkou na štědrovečerní stůl. Pakliže, se přes Vánoce, neodmyslitelně srovnávají i s pohádkami v televizi, určitě ani mě, jedna svým opotřebovaným smradem nezasáhla pod rypák, a mimo srálobomových výplachu z potrubního zařízení jako Láska nebeská, Sado doma.. eeeh.. Sám doma, Z pekla smůla, Tři retardovaní bratři, a Pelechy, jsem si spíše dopřál svoji vánoční tradici ve stylu úchylného Santy a všech cest vedou do Bruggách. Upřímnost nadevše, co to teď Norové, s naší Popelkou udělali, by si nezasloužila ani ta nejsubmisivnější domina. Narozdíl od zesnulé Šafrankové, je tahle vedle ní, jen moderní Popelák, váze odpovídající Menšíkovi, a s onemocněním, jak se tomu teď nadává(???), LBTQvér. Inu, jak v pořadech devadesátých let, skončíme hádankou ...šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, (ne)jasný pane! Abych furt neremcal, hrozně rád si utahuju z Benedicta. Jeho herectví mě zároveň fascinuje, a odrazuje. Tady nemusí projevit, ba ani špetku talentu, když si momentálně střihnul feťáka. (Počítaní s Benedictem: ''Na kolik dávek bude potřeba sumy, jestliže si za jeden den dáváme dávek šest? Dvě šlehy, jedna zlatá nebo třech lajn perníčku? To pečení vypadá zajimavě..). Ale cynař je legrační. Tohle jsem narazil úplnou náhodou, sjel celý až do hrazdy, a pěkně jsem vylízal i sladkou hnědou náplň, a jen se po tom zaprášilo. A to jsem náhodou nemyslel cukroví, teď se to trochu obrátilo... P.S.: Do Silvestra mám ještě pár drobnách restů z tohoto roka, tak se těšte na valnou chumelici, mých střeskutě odporných komentářů, pro každého češtináře.
Edward
Edward
2 481 bodů
7
7/10