Úsměvy smutných mužů (2018)

Dan Svátek mě už před pár lety přesvědčil, že je dobrý režisér a umí atmosféru i herce. A je zatraceně velká škoda, že na rozdíl od paznechtů jako Sedláček točí méně, i když je o koňskou délku lepší režisér. Úsměvy smutných mužů je solidní dramedy/tragikomedie a Švehlík je naprosto jedinečný.

Připomíná hraný dokument, nemá jednu silnou postavu a osudový příběh, ale spíš je poskládaný z osudů jednotlivých členů komunity. Film přesvědčivě ukazuje jak jednoduché je upadnout do závislosti, a těžké se z ní dostat, a dokud si bude závislák lhát sám sobě, nikam se neposune. Tyto staré známé pravdy jsou ve filmu zpracovány civilně, a to přesvědčivěji. Plusové body přihrávají velmi slušné herecké výkony.