Ad Astra

68%

2019

2h 4mFilmUSA

Komentáře a recenze 60

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 697 bodů
7.5
Film o složitém vztahu otce se synem.. oba jsou průkopníci v poznávání vesmíru a nemají lehký osud. Vše se line v ponuré až depresivní atmosféře doplněné vhodnou a nadprůměrnou hudbou. Efekty a ztvárnění vesmíru spíše průměrné, ale tento film má jiné poselství, vesmír je jen bonus. Jeden z nejzajímavějších filmů roku 2019.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 387 bodů
10
Každý fanoušek žánru sci-fi si jistojistě vybaví námět snímku '2001: Vesmírná odysea' (1968). Vizuálně dokonalý filozofický spektákl vyzdvihující širšímu vědomí otázku nekonečna. Nyní tu máme něco podobného. 'Ad Astra' sice svým vizuálním stylem už neoslní, ale myšlenka je daná a kupodivu ne každý divák se nad tím pozastaví. Žijeme v době, kdy je na vzestupu robotizace a s tím i spojená tzv. umělá inteligence, se kterou se potkáváme takřka snad už všude. Tato technická odvětí zkrátka dokáže samostatně existovat bez zásahu člověka. A právě v tom je jádro problému. Má existence živého tvora vůbec nějaký smysl? Z jakého důvodu jsme? A co naše existence vlastně znamená pro nekonečný vesmír? Tyto a spousta dalších otázek je hlavní devizou, na které se tento příběh snaží najít odpovědi. Srovnání s klasickou Vesmírnou odyseou je zcela na místě. V obojích případech se jedná o sci-fi, u kterého se setsakramentsky musí přemýšlet, aby vůbec došlo k pochopení dané problematiky. Tohle není žádná popcornová zábava, to je prostě filozofie. Tempo vyprávění je tedy záměrně pomalé a je to ku prospěchu věci, právě z důvodu postupného diváckého zachytávání daných myšlenek. A protože se napříč spektry polemizuje o životě, není od věci, že se připomíná i otázka zásadní. Jsme ve vesmíru sami? Snímek není katastrofický ani idylický. Je realistický. Do středu hlubokého tajemství při hledání zapomenutého i uzurpovaného lidstva je dějově uvržen syn s otcem v osamění někde ve vesmíru. A byl to dobrý tah na branku. Co lépe by vystihovalo dané myšlenky v kontrastu mládí se stářím. A je také dobře, že se nezopakovaly dechberoucí vesmírné záběry na kosmické plavidlo za hudby symfonie, dle zmíněné Vesmírné odysey. Zlé jazyky by měly hořkost v puse z domněnky, že by se jednalo o obyčejnou vykrádačku.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
6
Uf - ty Pittovy monology jsou opravdu příšerné. Poslechne si tajemnou zprávu od Lee Jonese a jeho postava prostě MUSÍ v duchu nahlas říct "Tati, jaké tajemství skrýváš?" Nutnost verbalizovat a pojmenovat každou emoci, ačkoliv je jasné, že ji Pittova postava cítí, ony emoce značně podrývá a delegitimizuje, což je opravdu nešťastné. Gray patří mezi filmaře, kteří si zaslouží, aby když se děje nějaká pitomost, člověk počkal o pár vteřin déle než obvykle a přemýšlel, jestli může ta pitomost sloužit nějakému většímu účelu - u Ad Astra se ale nemůžu zbavit pocitu, že celý film je odevzdán sebedůležitosti, jež přechází v polopatičnost. Myslím, že o své lidskosti by nás Pitt přesvědčil i hraním, ne předčítáním monologů záživných asi jako ty textům, které musí Pitt předčítat otci (má to být nějaká paralela?) Nemám problém, že ten film pracuje s fyzikou a logikou vesmíru s dětskou naivitou dobrodružství Smolíkových. Nemám problém s tím, že je v něm pěstní souboj Brada Pitta s paviánem ve stavu beztíže. Takový už je život. Jde v tom asi hledat symbolismus lidského zápasu se svou přirozeností, že jo. Nicméně stejně se mi nedaří zbavit pocitu určité doslovnosti a banality, která všechny ty "chyby" prostě nezvládá legitimizovat. Když se člověk hodně snaží, snad si nějaká podivná rozhodnutí jde vyargumentovat - ale nakonec mám pocit, že se snažím obelhat sám sebe a aktivně ten film záplatuju. 50 %
hanys_
hanys_
18 771 bodů
8
Vlastně jo. Cesta za otcem, a za tajemstvím jsme-li ve vesmíru sami, stíhá bavit díky akčním vsuvkám, zároveň pokládá zvídavé otázky díky té filosofičtější rovině. Hoytema wow a Pitt má herecky nejsilnější rok v kariéře.
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
10
Zřejmě shoda náhod, že někdo posvětil výrobu filmu jako je tento. Krásně napsaný, výborně natočený a brilantně zahraný film, který bude klasikou. Viděl jsem v IMAX a pecka!
lamps
lamps
15 155 bodů
9.5
James Gray dovršil, podtrhl a vynesl do nebeských výšin to, co tak působivě načal už ve Ztraceném městě Z. Osudový vztah otce a syna a dokonale starosvětský, uvědomělý vývoj hlavní postavy zabalený v nejvíce strhující vesmírné kulise od dob.... Interstellaru? Hmmm, ne, Vesmírné odysey. Každý záběr je skvostný, sekvence z Měsíce a závěrečná pouť skrze hmotnou prázdnotu a morální naplnění jsou přímo hypnotické. Každé gesto soustředěně hrajícího Brada Pitta má své podstatné a neoddiskutovatelné postavení, stejně jako každý tón jemné podbarvující muziky. Zbožňuji Graye za to, jak kašle na mainstream a buduje si takhle epicky rozměrnou story kolem jediné postavy, jejíž daleká cesta z povrchu zemského tak promyšleně symbolizuje pouť do vlastní minulosti, vyrovnávání se s vlastním odkazem a statečné vytyčení směru pro nový životní kurz, osvobozený od osudného stínu svého otce. Audiovizuálně bombastická poezie o vesmíru, která ctí odkaz Vesmírné odysey zdaleka nejlépe a nejkrásněji ze všech nástupců. A s osobním jádrem, které mě nehorázně dojalo a oslovilo. Ukončil bych to detailem na vymodlené podání ruky a poslední minutku nechal na divákovi. Jinak nádhera.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
8
Sci-fi je rozmanitý filmový žánr. Rozmanitý filmový žánr, který má neomezené možnosti, může se vydat jakýmkoliv směrem a především může dodat skvělý filmový zážitek. Chce to ale nosný námět, následně fungující scénář, následně schopného tvůrce a následně i parádního protagonistu. Sci-fi navíc může být velkolepé a megalomanské, zároveň je tu ale cesta sci-fi, které bude spíše bez akce, více sázet na psychologii a inteligenci diváka a zároveň se pokusí prodat zajímavou myšlenku. A pak je tu ještě pár sci-fi, které dokážou být velké, drahé a megalomanské a zároveň být chytré. A to je ideální přirovnání k Ad Astra. Režisér James Gray mě se svým Ztraceným městem Z 2 roky nazpátek zklamal, i přesto jsem ale jeho novému filmu opatrně věřil. Zvláště když se kolem něj začali motat herci jako Brad Pitt nebo Tommy Lee Jones. Hned po trailerech jsem poté mohl slovo opatrně škrtnout a začít se vážně těšit na to až zase jednou snad dorazí sci-fi pecka, která bude šlapat ve šlépějích Gravitace nebo Interstellaru nebo snad alespoň ve stopách Marťana nebo Příchozích. A ve finále je Ad Astra vážně povedený filmový sci-fi zážitek. Dá se spekulovat o tom jak moc skvělý je a jestli by přece nepotřeboval ještě něco navíc, rozhodně se ale Ad Astra povedla. Především se musí ocenit fakt, že trailerová kampaň tak trochu táhla za nos. Trailery sázeli především na obrovskou osudovou sci-fi kde se bude bojovat o osud planety Země a bude lítat jedna akční sekvence za druhou. A neříkám, že by nešlo o osud Země nebo, že by film nebyl akční, spíše než o velkou akční sci-fi jde o pohled do nitra jednoho astronauta, který musí kráčet v otcových stopách, bojovat se svými démony a svého otce možná po letech potkat. A jen tak mimochodem také zachránit svět! Ad Astra je vlastně skoro 2 hodiny strávený čas s deprimovaným hlavním hrdinou. Svůj život bere jako jedno velké selhání, je rozvedený a bezdětný, otce od 16 let neviděl a po jeho odletu do vesmíru se musel starat o svou nemocnou matku.... Roy McBride to skutečně neměl v životě snadné a rozhodně se tak dá pochopit, že to není tak úplně pozitivní člověk. Roy McBride potřeboval skvělého hereckého představitele a naštěstí ho dostal- Brada Pitta! Brad Pitt už se letos neskutečně předvedl v Tenkrát v Hollywoodu a i v Ad Astře ukazuje, že je pořád jedním z nejlepších herců současnosti a na to aby herectví opravdu omezil nebo dokonce rovnou zarazil by byla škoda. Pitt totiž v AA předvádí pravděpodobně jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů v kariéře a ukazuje, že by ještě mohl v následujících letech předvést coby herec další velké věci. Tak snad to ještě není definitivní..... Kromě Pitta má ale film ještě jednu hlavní postavu- Vizuál! Ad Astra vypadá nádherně a to zrovna nemusíme být ani ve vesmíru. Ale samosebou hned jak jsme ve vesmíru vypadá to náramně. Neskutečně nádherný barvy a především boží kamera Hoyty van Hoytemy! Hoytema, kameraman filmů jako Interstellar, Spectre nebo Dunkerk se opravdu stává jedním z mých současně nejoblíbenějších kameramanů, dokáže totiž obrazem prodat nejen epické a obří scény, ale zároveň ty menší/komorní. Už jenom chůze kolem chodeb vypadá v Hoytemově podání nádherně a to už něco znamená. Hoytema si určitě dojde minimálně pro nominaci na Oscara. Především je tak trochu naznačena ona budoucnost a fungování 22. století a možná trochu zamrzí, že tvůrci nepřišli s více nálady a větším představením budoucího světa. Chápu, že na to nebyl při zápletce úplně čas, je ale škoda když se fungování světa budoucího naznačí a následně z toho nic není. Už ale nápad, že je z Měsíce takové vesmírné letovisko (kde navíc existujou vesmírní piráti) je hodně fajn. Ad Astra má i hezkej soundtrack od Maxe Richtera. Asi bych si ho nepouštěl v rámci soundtracku a jednoduše mě nechytl zase tak tolik, v rámci atmosféry a budování Ad Astry ale funguje a poslouchá se vlastně celkem hezky. Jenom to prostě nejsou ,,Zimmermriavky". Ve finále jsem byl pak už jen zvědavý jakou dohru bude mít celý vztah mezi Royem a jeho otcem, kterého 30 let neviděl. A byl jsem spokojen! Vlastně jsem nečekal žádné jiné vyvrcholení, i tak jsem byl ale v rámci možností překvapen jak moc povedenou dohru ten vztah odloučeného syna s otcem má. Především ona tečka je hodně povedená a funguje. A Tommy Lee Jones si to ve finále fakt strašně dává! Ve finále jsem jen nepochopil proč v půlce filmu bylo naznačeno, že je firma AVPV, která zaměstnala oba McBrideovi tak trochu podlá a nekalá když je následně celá tahle menší zápletka hned po pár minutách smazána a následně se opět pracuje s čistým štítem. Zároveň bych byl možná i radši kdyby byl film delší a trochu více bych se podíval do duše Roye. I takhle to stačilo a fungovalo to, rozhodně by ale stálo za to dostat se do nitra Royovy duše ještě trochu víc. A to nejen díky skvělýmu Pittovi. Jeho vnitřní monology jsou jinak ve scénáři jedny z nejlepších nápadů a i když chápu proč někomu ve finále vadili, právě ony cestu do hlubin astronautovy duše aplikují ještě o poznání lépe. Ve finále zase jednou chytrá, povedeně napsaná, poctivě natočená a celkově povedená sci-fi. S perfektním Pittem, kamerovým božanem Hoytemou a krásou samotného vesmíru. Jsme ve vesmíru skutečně sami? Těžko říct, Ad Astra si s touhle věčnou otázkou pohrává hodně povedeně. Možná tolik nepředstavila náčrtlý svět a občas nahodila téma, které nikam nevedlo, pořád to ale stálo za to. Jen čas ukáže jestli se podobně ambiciózních sci-fi v dohledné době dočkáme více něco méně, talentovaní tvůrci s jasnou vizí by ale snad měli peníze bez problémů dostat. Aby pak mohli vznikat filmy jako Ad Astra. A jinak práce se zvukem... To se nedá popsat- To se musí slyšet! Viděno v kině: 2x
Klajnik
Klajnik
8 584 bodů
2
O Ad Astře můžete číst jako o sondě do duše astronauta, jenž se vydává až na konec naší sluneční soustavy, aby se tam znovu shledal se svým otcem, který kdysi dávno opustil svou rodinu, aby hledal mimozemský život. Celé to na papíře zní dobře i první diváci to přirovnávali k Interstellaru, což jsou však vysoké mety, kterým Ad Astra rozhodně nedosahuje. Zdá se mi, že první diváci se nad filmem nedokázali moc zamyslet a odhalit nedostatky, které se skrývají za mlžnou pózou vesmírné odysei s intelektuálním přesahem. Proto se o něm mluví jako o snímku, který "zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru". To se však absolutně neděje. V popředí toho filmu ve vztah syna, jehož psychologický profil je zprvu poměrně zajímavý. Je též špičkou ve svém oboru, ale zdá se být poměrně odcizený. Svá trápení nejdřív skrývá, když se ho optají na názor k otcově odchodu, ale později během putování prázdnotou pronese, že právě kvůli otcově odchodu si nedokáže vybudovat citové vazby k jiným lidem, chce otce zachránit a jakoby do něj vkládal nějaké naděje k vykoupení z vlastní situace. V popředí je tedy vztah Roye (Brad Pitt) k jeho otci (Tommy Lee Jones), což je dle mého nešťastné rozhodnutí. Z perspektivy diváka vztah otce a syna nemá žádný build up a proto diváka nezačne zajímat z pár monologů. Z hlediska narace bylo původním Royovým úkolem zamezit elektrickým výbojům, jenž ohrožují zemi (naposledy zemřelo cca 43 tisíc lidí) a zdá se, že jejich zdroj pochází právě od Neptunu. Roy by tedy měl mít na bedrech hlavně život tisíců lidí, nikoli život svého otce, který se pravděpodobně zcvokl (což šlo předpokládat) a může být nebezpečný. Ten film se tváří, jakoby sežral Šalamounovo hovno, ale přitom je poměrně stupidní. Uvažování Roye mi přijde omezené, tedy nevěrohodné, celé to smrdí papírem, protože z monologů cítím špatně napsaný scénář. Krom toho nám jsou předloženy scény, které jsou nanejvýš hloupé, což mi nesedí s konceptem, jenž se podle všeho snaží být spíše zemitou spektakulární podívanou s filosofickým podtextem. Kupříkladu Roy si v jeden moment vytrhne nějaký poklop z jedné vesmírné lodě, od které se následně odrazí, použije železnou desku jako štít se kterým bezpečně proletí skrz prstenec Neptunu do druhé vesmírné lodi. A pokud vím, tak Neptum prstenec nemá... Takových kravin je tam ještě pár. Snad nejvíce film funguje po stránce vizuálu. Kredity tedy musím přiznat kameramanovi (Hoyte van Hoytema), který se zasloužil o obrazovou stránku filmu, ke které snad nelze míti výhrady. Jistě víte, co myslím, viděli jste trailery. Na samotné prostředí filmu, se dobře kouká a nezáleží na tom, jestli se scéna odehrává v kosmu, na měsíci nebo v nějakém pěkně nadesignovaném interiéru. Ad Astra měla dobře nakročeno, ale je jen hloupým béčkem, které si na Áčko jen hraje. Nohy jí podraží řada nešťastných rozhodnutí v přístupu k ději. Teď tedy trochu úvah k závěru. Může se to zdát zbytečné, protože proč mluvit o tom, co ve filmu není? Dle mého si tím zle představit to, čím film být mohl, ale nedokázal být a já při hodnocení koukám i na potenciál daného díla. Umím si to představit mnohem vybroušenější po stránce psychologie a plné nejistoty, která vygraduje ve střetu s otcem, jenž nemůže být prioritou Royovi mise. Nejdříve ten člověk je spíše cizí a přeci už dávno není jeho otcem, možná už ani není normální. Roy by ho však shledal jako zničeného člověka, který si sotva vzpomíná na minulý život a dnes už ani neví, proč ještě žije. Rozhodne se ho tedy přivést zpátky domů. K tomu by vedly úvahu o tom, jestli to má vůbec cenu, jestli je schopný tu cestu vykonat, ale na konci by se rozhodl, že tak učiní, protože jeho otec je do jisté míry součástí jeho samotného (vždyť i takou kariéru si vybral takovou jen díky otci) a snaha o jeho záchranu by mohla být i vykoupení ze stavu, ve kterém se Roy nachází a konečně by mohl překročit tento svůj stín. Pak by se spolu vydali nazpět. Otec by mohl zemřít během cesty přirozenou cestou, mohl by ohrozit let, a tak by ho Roy musel zabít nebo by otec zabil Roye v poblouznění svého nezdravého psychického stavu, že to není jeho syn... Variant vyústění by bylo dost a každá by se dokázala vyjmout v konceptu vztahu otce/syna a zapůsobit svou marností, trpkostí či nešťastností než ten schématický happy ending, který jenom potvrzuje slabé ambice celého projektu.
Tom Hardy
Tom Hardy
8 339 bodů
8
Žádná sci-fi, ale sonda do nitra zlomeného muže, který neví, odkud a kam kráčí a vlastně jen doufá, že najde něco, co mu ukáže cestu. Klidně i zpátky na začátek. Pittova osobní zpověď v úchvatných kulisách, která se ale klidně mohla natočit někde v chatě a být o cestě na blízkou horu. Že z toho nakonec tvůrci udělali "malý krůček pro lidstvo" s vlnami ničícími celou zemi, to už je druhá věc. Ale vnitřně jsem se naladil a nakonec mi to spojení dvou žánrů vlastně vůbec nevadilo.
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 011 bodů
8.5
Byla to docela lahůdka. Brad Pitt zazářil, hudba Maxe Richtera děj pěkně doprovodila, není to jenom sci-fi, je to i psychologická sonda do duše astronoma Roye McBridea. Pouze bylo docela úsměvné, že astronauti sedí v nejmodernějších strojích, vytvořených lidskými jedinci, a modlí se k Bohu a ke svatému Kryštofovi. No, holt Amerika! Každopádně film je skvěle nasnímán a sestříhán a kulisy jsou vskutku úchvatné. Samozřejmě že nějaké přešlapy by se našly. I o spádu děje by se dalo polemizovat. Ale jinak všem milovníkům sci-fi snímků tento film doporučuji.

Novinky na Kinoboxu

Top kina ČR: Sály zejí prázdnotou. Vítězní Krotitelé duchů si připsali smutný rekord
Filmy15. 4. 2024
Top kina ČR: Sály zejí prázdnotou. Vítězní Krotitelé duchů si připsali smutný rekord
Jakub Bína o Survivoru: V pořadu podle něj chybí zásadní věci. Co všechno diváci neviděli?
Rozhovory15. 4. 2024
Jakub Bína o Survivoru: V pořadu podle něj chybí zásadní věci. Co všechno diváci neviděli?
Kurt Russell odmítl Stallonovu akční sérii. „Ohlíží se do minulosti,“ usoudil a podpořil Vina Diesela
Téma15. 4. 2024
Kurt Russell odmítl Stallonovu akční sérii. „Ohlíží se do minulosti,“ usoudil a podpořil Vina Diesela