Capitale-paysage

V této vířivé a barevné ódě na Paříž, jakési nové symfonii – ovšem v jazzovém rytmu – velkoměsta, nacházíme téměř etnologickou pozornost k druhým a práci s konkrétním zvukem. Během něco málo přes hodinu, zhuštěné téměř roční natáčení v Paříži, získáváme dojem jediného slunečného dne, neustálého kaleidoskopu v nejrozmanitějším městě světa. Novinkou je důraz na detail, který nám uprostřed série záběrů, zvratů a kaligrafie ve stylu Mathieua přináší skutečné malé malby ve stylu Gnoliho: dámskou botu, knoflík svetru nebo zátiší, kubisticky pojaté grafické prvky: tisíce a jeden předpis, které zaplňují ulice. Tento film se tak řadí do čela všech, kteří dnes oslavují hlavní město. Spojuje tolik "energií", nutí různorodé prvky komunikovat a je nejúplnější a nejkrásnější z filmových děl Michela Nedjara.