Čára (2017)

Na začátku jsem myslel,že nepřežiji prvních 20 minut. Snímek mě děsně nebavil a k postavám jsem si nedokázal najít cestu. S přibývajícími minuty však Čiara začala nabírat na obrátkách a děj začal být zajímavý. Postupně jsem si začal uvědomovat,že mi vlastně postava Adama Krajňáka není lhostejná a přál jsem si,aby to s ním dobře dopadlo. Na Slovenské poměry má tento film "světovou" kameru a velmi dobré herecké výkony. Navíc vypráví zajímavý příběh,který přece jen bude asi trochu bližší Slovenskému diváctvu. Jediné co mi vadilo byl střih,který kolikrát působil rušivým dojmem. Přesto všechno bych Čiaru hodnotil jako nejlepší letoší Slovenský film.

Celou dobu se Čára udržuje slušné napětí a hodně funguje i sociální rovina. Všichni jsou ověšení křesťanskými talismany, ale poctivě se neživí nikdo, i když všichni, až na jednoho bezskrupulózního zabijáka, mají svoji čáru, přes kterou nejsou ochotni přejít. Už dlouho jsem neviděla tak sympaticky vypadajícího hlavního záporáka. Film se občas neubrání baladickému podtónu, což ale nijak neruší, naopak doplňuje poetickou atmosféru východoslovenské přírody. V kontrastu s touto specifickou poetikou jsou ti, kdo upadli v nemilost likvidováni nekompromisně mafiánským stylem. Krajňák nepůjde do pašování drog, jelikož má jako otec rodiny svoje zásady, podobně jako při výchově svých dcer. V některých pasážích působí děj trochu chaoticky a lehce drhne jedna mírně křečovitá paralela. Také konec je až moc polopatický a nerespektuje ono baladickou notu. Celkově však atmosféra filmu působí velmi solidně.