Celou dobu se Čára udržuje slušné napětí a hodně funguje i sociální rovina. Všichni jsou ověšení křesťanskými talismany, ale poctivě se neživí nikdo, i když všichni, až na jednoho bezskrupulózního zabijáka, mají svoji čáru, přes kterou nejsou ochotni přejít. Už dlouho jsem neviděla tak sympaticky vypadajícího hlavního záporáka. Film se občas neubrání baladickému podtónu, což ale nijak neruší, naopak doplňuje poetickou atmosféru východoslovenské přírody. V kontrastu s touto specifickou poetikou jsou ti, kdo upadli v nemilost likvidováni nekompromisně mafiánským stylem. Krajňák nepůjde do pašování drog, jelikož má jako otec rodiny svoje zásady, podobně jako při výchově svých dcer. V některých pasážích působí děj trochu chaoticky a lehce drhne jedna mírně křečovitá paralela. Také konec je až moc polopatický a nerespektuje ono baladickou notu. Celkově však atmosféra filmu působí velmi solidně.
