Pokud přijmete svět Johna Wicka bez zbytečného mudrování nad jeho logikou, čeká vás parádní jízda. Ano, minisérie sice neobsahuje přehršel dějových zvratů ani žádné bůhvíjaké přesahy, ty by u tohoto žánru byly dokonce otravné. Tohle dílo přesně ví, jakých žánrových mantinelů se má držet a neuhýbá z nich. Servíruje kvalitně odvedené řemeslo s opravdu výborným castingem, parádním hudebním doprovodem a minimem hluchých míst. Jediné, co by někdo mohl považovat za slabinu, je tedy celkem snadná předvídatelnost děje. Mně osobně však tato jednoduchost vůbec nevadí. Kromě všeho, co jsem uvedl výše, je to zejména kulervoucí vizuál. Ten sedmdesátkovej feeling, špinavost ulic, kostýmy i dokonalé interiéry, které nepůsobí papundeklově, ale opravdu zabydleně, naplněné rekvizitami, to vše dává dohromady dílo, na které se opravdu skvěle kouká.