Name: Duna
Released: 2021
Duration: 149 min
Rating: 85
Cast: Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Stephen McKinley Henderson

Komentáře a recenze 91

Dle počtu bodů

Brenan88

47 089 bodů 1. 11. 2021

Duna od prvních trailerů slibovala audiovizuální nářez který vás zarazí do sedačky. Tu jsme díky bohu nakonec taky dostaly, ale to v závěru nebylo vše. Denis Villeneuve je natolik zručný filmař, že se mu povedlo zcela věrně přenést knižní předlohu na plátna kin. Na vše má dostatečně času a vše se nám snaží přehledně vysvětlit. Díky tomuto zasvěcování do filmového světa může snímek občas působit zdlouhavým dojmem, ale vězte, že vše má svůj důvod a není třeba nic uspěchat. Už se těším na druhý díl.

Pete69

29 851 bodů 7. 11. 2021

8.5

Duna je prostě stvořená pro velké plátno a pořádné ozvučení... prostě pro kino. Audiovizuální orgie.. Propojení každé nové scény či s významným odhalením nového prostředí, nové frakce s hudbou je téměř dokonalé. Podobně skvělé zpracování Duny by snad zvládl ještě Zack Snyder. Neříkám, že Villeneuve je můj nejoblíbenější režisér, ale tohle mu fakt sedlo. Abych jen nechválil i Duně postupně docházel dech a byl jsem rád, že už to skončilo ve smyslu dalšího poklesu dojmu ze skvělého filmu. Poslední slova ve filmu jsou: "Tohle je teprve začátek." .. a tak doufám, že se dočkáme kratší kvalitní série a můžeme se těšit, kdo se pokračování chopí. Toto je excelentní úvod do série a pokračování tipuji více bojové.. válečné.. Bude to řež mezi Ipmerátorem a velkorody? Dal bych ruku do ohně za to, že ano :)

xxmartinxx

22 280 bodů 27. 10. 2021

Pro mě je tohle prostě definice řemeslně kompetentní nudy. Nějak se neumím napojit na to, odkud přesně by u tohohle filmu měly přicházet silnější emocionální podněty. Jako ve které chvíli si někdo říká "tohle stojí za to vidět, tohle je fakt dobrý" a proč? Na audiovizuální rovině to je přesně takové, jaké jsem čekal, příběh (pokud se tomu sledu událostí dá říkat příběh) je v podstatě jen nekonečná expozice věcí, co mě nezajímají. Alegoricky to nemá větší hodnotu než libovolné jiné sc-fi s podobným námětem. Co s tím mám dělat? Timothée je nejspíš fajn kluk, viděl jsem s ním nějaké rozhovory, kde působil jako takový naivní sympaťák, ale režiséři ho tradičně vedou jako mokrej hadr smýkající se pomalu po okně špinavýho auta a jako protagonista je pro mě naprosto nezajímavý. Fakt vůbec nevím, co si z toho všeho mám vzít. A ta legrační sebedůležitost, která svojí absurditou skoro dotahuje Jokera, taky moc nepomáhá. Dávají k tomu v kině nějaký lepší popcorn s příchutí Koření? To jsem zmeškal.

hanys_

18 771 bodů 9. 1. 2023

Zhruba v půlce už se mi zdálo to čekání na něco možná až moc dlouhé, na druhou stranu je to po celou dobu pastva pro uši i pro oči. Takhle nějak si představuju synonymum pro moderní sci-fi, které nepůsobí hloupě, nereálně a přitom je v každém záběru těžce futuristické. 8.5/10

filmfanouch6

12 644 bodů 18. 10. 2021

Duna měla pověst knihy, kterou nelze převést důstojně do filmové podoby. Kultovní román Franka Herberta (který mimo jiné výrazně inspiroval George Lucase u tvorby původních Star Wars) není vyloženě vděčnou záležitostí díky tomu, že svět Duny těžké za pochodu vysvětlovat a zároveň je kniha založená na vnitřních monolozích postav. Z dnešního pohledu potvrzuje tuto pověst též z dnešního pohledu jednoduše směšná adaptace Davida Lynche z roku 1984. Kanadský šikula Denis Villeneuve ovšem po Blade Runnerovi 2049 dokázal nemožnou záležitost. Vzal Herbertovu novelu a zpracoval jí do mistrovského díla, které bezpochyby má na to, aby jednou mělo v popkultuře stejně významné postavení jako původní Star Wars či první Pán prstenů. Villeneuveova Duna adaptuje pouze první polovinu knižní předlohy. Villeneuve si tak ty největší dějové kličky a zvraty ponechává pro druhou část, její budoucnost ovšem visí na vlásku. Duna nikdy nebyla předurčena k tomu, aby byla vyloženě vděčnou záležitostí, překážku ovšem nastavuje i souběžné vydání na streamovací službě HBO Max. Přesto je Duna film, který je potřeba vidět na velkém plátně. Jde dost možná o vizuálně nejpůvabnější film minimálně posledních pěti let a divák při jeho sledování něco cítí. Cítí, že je součástí události. Události, která ho naprosto pohltí a je jednoduše stvořena pro stříbrné plátno. V tomto případě se prostě vyplatí odolat výhodám streamu a vyrazit na Dunu do kina. Za odměnu divák dostane něco, co se jen tak nevidí. Villeneuveova Duna je ukázka jeho vypravěčských schopností. Obtížnost světa Herbertova románu by nebylo jen tak snadné převést do filmové podoby, Villeneuve to ovšem naprosto zvládne. Jeho expozice si může podat ruku s expozicí, kterou u Společenstva Prstenu předvedl Peter Jackson. Děj nadále pádí kupředu, přitom všem se pomalu vysvětluje lore a pravidla světa Duny. A jakmile dojde na výpravu, kostýmy a především mistrovský hudební doprovod Hanse Zimmera, Duna představuje svět, který má co nabídnout a který bude nadále neskutečně zajímavé prozkoumávat. Spousty postav, spousta vysvětlování a spousta příslibů do budoucna. První Duna dokáže bez problémů obstát sama o sobě, stejně jako u Společenstva Prstenu je ovšem jasné, že se má pokračovat dál. I díky skvěle nastartované hrdinské cestě Paula Atreida. Timothée Chalamet potvrzuje status jednoho z nejtalentovanějších vycházejících herců a hrdinská cesta Paula Atreida si může podat ruku s těmi, které zažili Luke Skywalker či Neo. Při své hrdinské cestě tak trochu starý Paul Atreid mizí, aby mohl povstat potencionální spasitel. Přitom všem to ovšem emocionálně funguje i přes znalost předlohy a tím pádem i vědění toho, kam Paulův příběh povede dál. Villeneuve dokáže napnout i znalce předlohy, nezasvěceným ovšem stejně zvraty předhazuje nenápadně. Duna v podstatě funguje na principu seriálové Hry o trůny, kdy i Duna je plná politických intrik, zároveň ovšem k předloze přivede novou armádu fanoušků. Herbertova předloha se tedy dočkává nejen té nejlepší péče, ale též dost možná i té nejlepší reklamy. Denis Villeneuve si vždy vybírá komplexní látky. Po Příchozích a Blade Runnerovi 2049 jeho volnou sci-fi trilogii zakončuje očividnou láskou k Herbertově předloze. I kvůli komplexnosti Duny je zcela pochopitelné, proč se jí chtěl chopit někdo jako Villeneuve. Villeneuve je nejen vizuální vypravěč, ale umí i skvěle vyprávět příběh a s ním posouvat své postavy. V Duně velkou roli hrají emoce, vztahy postav. Hned při prvním setkání Paula Atreida a Duncana Idaha je jasné, že ti dva mají rádi a Duncan je pro Paula něco jako starší bratr. Stačí jeden moment a Villeneuve dokáže prodat, že vévoda Atreid svého syna miluje. V Duně je spousty postav, stěžejní postavy ovšem dostávají maximální péči. Duna není typickým blockbusterem. Jde o kombinaci blockbusteru a uměleckého filmu. Velkou roli v tom hraje kameraman Greig Fraser, který má nakročeno k tomu, aby měl jednou v okruhu kameramanů stejně významné jméno jako Roger Deakins či Robert Richardson. V podstatě libovolný záběr je čirým uměním, tak silnou vizuální estetiku divák nevidí každý den. Krásně se na to kouká, vizuální efekty jsou poté dle očekávání na té nejlepší úrovni a obří červy stojí za to. Všichni herci jsou ve svých rolích bravurní. I Jason Momoa a Dave Bautista, kteří zde mají možnost předvést, že nejde o úplná herecká dřeva. Za zmínku ovšem krom Chalameta stojí též naprosto skvělá Rebecca Ferguson, super Oscar Isaac či Stellan Skarsgård, který je od nástupu tak adekvátně nechutný, jak tomu má u Vladimira Harkonnena být. Skarsgård by z fleku mohl opustit plac Duny a jít natáčet životopis Miloše Zemana, přesně tak děsivě a nechutně v této roli působí. Hans Zimmer se poté překonal. Dokonce až tak moc, že dost možná svět neslyšel epičtější a rozmáchlejší soundtrack od času Pána prstenů. Zde je možné najít pár styčných ploch. Soundtrack Duny totiž není pouze instrumentální, ale sází i na různé popěvy v pozadí. Skvělý hudební motiv u Harkonnenů působí přesně tím adekvátně děsivým způsobem, při epických akčních scénách soundtrack v rámci emocí dělá hodně. Jde o komplexní soundtrack, který se možná nedá vyloženě poslouchat samostatně, v rámci filmu ovšem funguje skvěle. Skutečně to nebyl snadný úkol, scenáristé Villeneuve, Eric Roth a Jon Spaihts ovšem zvládli knihu perfektně převést do filmové podoby. I díky faktu, že první film mapuje pouze první polovinu původní knihy má Villeneuve více času než ve své době Lynch a knihu adaptuje velmi věrně. U toho filmu jde postupně vyzobávat jednotlivé momenty a všechny plnohodnotně obstojí. Trénink Paula Atreida, první setkání s červy, invaze Harkonnenů či finále, které definitivně vytváří potencionálního spasitele planety Arrakis. Přesah Herbertova románu je ve Villeneuově adaptaci dle očekávání zachován, všechny zásadní momenty v knize jsou i zde. Silná je vizuální i obsahová stránka a skutečně vzniká v součtu film, který se nevidí každý den. Jde o film, který byl stvořen pro stříbrné plátno, ovšem nedočká se adekvátního uznání. Adekvátně by do pár let měla dorazit druhá část Villeneuveova eposu, která ovšem není zaručená díky zvláštnímu rozhodnutí studia Warner Bros, že i Duna se letos souběžně vydá do kin i na stream. Je to smutné, protože tenhle film byl stvořen pro milovníky kinematografie a každý, kdo to s filmem myslí vážně by ho měl vidět. Především i proto, že podobných projektů v blízké době mnoho nevznikne. Jděte do kina! Ne k počítači, ale do kina! Dunu je potřeba vidět na velkém plátně, za návštěvu kina se poté divák dočká té nejlepší možné odměny. Plnohodnotného emocionálního i vjemového zážitku, který se emocionálně opakuje jen málokdy. O Duně by se toho dalo napsat ještě mnoho, to nejdůležitější jste už ovšem slyšeli: JDĚTE NA TO! Viděno v kině: 2x

hrumsrt

9 318 bodů 24. 10. 2021

Jen opravdu zřídka se stává, že uzříte film Duně rovnocenný. Látka, kterou se nepřiznaně inspiroval George Lucas se dočkává už třetího pokusu o adaptování, když zatím žádný nedokázal divákovi poutavě a s úctou k předloze doručit, co si knižní svět z pera Franka Herberta zaslouží.. Za odlišným výsledkem a navrácením slávy slavnému světu, který paradoxně zatím nejlépe funguje v herních adaptacích, se Denis Villeneuve rozhodl, že musí svému oblíbenému dětskému příběhu vdechnout zaslouženou podobu a zkusit ho postavit, kam patří, vedle Hvězdných válek.. Kanadský režisér Denis Villeneuve patří mezi aktuálně nejzajímavější režiséry, už dokázal upoutat skvělým thrillerem Zmizení, či důstojně navázat na kultovního Blade Runnera, ale nakonec si jeho jméno budou diváci nejvíc pamatovat právě se značkou DUNA.. Příběh o pádu rodu Atreidů a jeho následném vzestupu, který má sehrát v osudech planety Arrakis tu nejvýznamnější roli. Další coming out of age, další hero's journey a přitom o tolik jiné než zbytek.. První Duna to nemá jednoduché, ostatně jak to u všem prvních vhledů do filmových světů bývá, když musí divákovi nejen dokázat, že má smysl se mu věnovat, ale především musí svět představit a předat mu základní informace, aniž by divák rozeznal, že ho zasypává fakty. A co tak může vypadat jako běžné politikaření, okamžitě dostává injekci v podobě odkrytí motivací postav. A že sem tam přihodí nějaký podivně znějící pojem. No to už tak v takovém filmu bývá - kdo chápal, co to síla po skončení čtvrtých Star Wars... Daří se všechno, úvodní představení světa i jeho postav, které potrhává nejlepší casting v moderní době. Vedle ostřílených hereckých bardů, jakými jsou Bardem, Skarsgard nebo Brolin, dostávají příležitost nastupující ikony nadcházejícího filmového světa v čele s Timothée Chalametem, jehož cestu nejen doporučuji sledovat, ale vsadím se, že jeho nepůjde ignorovat.. První Duna je do velké míry jen expozicí velkého nového světa, která skutečně moc akce nenabízí, ale s jakou lehkostí a podmanivostí divákovi ukazuje, co ho čeká, o co postavám jde je stejně poutavý jako samotná akce. Musíte pochopit, kdo na planetě žije, aby jste se po ní mohli beze strachu rozhlížet. Musíte vstřebat, co zač je zmiňované koření a jakou cenu má pro zdejší obyvatele. A z toho rozklíčovat, kdo jsou podivně znějící označení, a proč jsou pro všechny tak důležité. Tohle vše dává vystupující konfliktu mezi rody Atreides a Harkonnen hloubku, s níž rozehrávaný konflikt dostává patřičný smysl a důležitost.. Audiovizuálně naprosto perfektní snímek, v němž každé písečné zrno hned s divákem, natož když se rozezní volání písečných červů. V žádném světě se nejde pohybovat bez lásky.. Nesmysl, jak dobře Duna působí napoprvé, a jak dokáže rezonovat znovu a znovu. Vždy si říkám v jakých filmových časem žiji. Nezažil jsem tu přelomovost Star wars, ani velkolepost Pána prstenů, ale můžu říct, že jsem byl svědkem reinkarnace světa koření a písečných červů.. Duna je jeden z nejlepších filmů všech dob a ukazuje dnešním divákům, jaké světy je možné ve filmech prozkoumávat, jen pokud vidíte Dunu, už jich zase tolik lepších nebude.. Teď už jen počkat, než si budu moc pouštět obě části příběhu jako jeden celek! /viděno v kině/ 100%

M3lios

9 141 bodů 23. 10. 2021

Dnes sa žiadna recenzia nekoná, Duna už ich dostala dosť. Po opätovnom zhliadnutí v kine môžem skonštatovať len jedno: Tak to bola, ale jazda! Dune som sa dlhšiu dobu vyhýbal, pretože ma v podstate nezaujímalo, čo sa okolo nej dialo za hype (áno, zabite ma). Nie som fanúšik žánru menom Space Opera, pri prequel trilógii Star Wars ma tento rozprávačský aspekt vyložene iritoval, no snímka je kvalitou úplne niekde inde než zmienená trilógia. Konečný výsledok dokázal prekvapiť, dokonca aj zabaviť, i keď sa pre bežného diváka môže jednať o značne zložitý epos, pretkaný politikou, politikou a len politikou. Nebudem sa tu nejak dlho rozpisovať, internet sa už vyjadril dávno. Jedinú vec, čo ešte môžem spraviť, je odporučiť zhliadnuť v kine. Pozerať to na HBO Max nemá taký efekt. Verte mi, skúšal som to. Som rád, že si Denis Villeneuve nezničil kariéru po finančnom fiasku (i keď veľmi kvalitnom počine) menom Blade Runner 2049. Neexistuje, aby nevznikla druhá časť!Hotový Pán Prsteňov sci-fi žánru...

Klajnik

8 590 bodů 22. 10. 2021

Když jsem se před čtyřmi lety dozvěděl, že Villeneuve po Blade Runnerovi zadaptuje Dunu, tak jsem tím byl nadšen. Knihu jsem však přečetl 2x ještě než film došel do kin. Můj názor je tedy názorem člověka, který je dobře obeznámený s předlohou, jejímž největším kladem je tematický rozsah a komplexnost onoho fikčního světa. Je to rozvážné a pečlivě vybudované psaní se značným přesahem a sám Herbert svou knihu věnoval ekologům všech dob. Film pak ale více či méně musí tento stěžejní pilíř kvalit původního materiálu osekat a vhodně zkrouhnout. Právě kvůli tomu se říkalo, že je Duna nezfilmovatelná. Právě kvůli tomu si na tom filmaři můžou vylámat zuby. Film zkrátka není nejlepší médium, v němž vyprávět takovéto příběhy plné politických intrik, plánů v plánech jiných plánů a bohatého fikčního světa. Villeneuve sice vyloženě neselhal, ale jeho adaptace stále není dost dobrá. Pokud bych neznal předlohu, možná bych se ve filmu trochu ztrácel, protože scénář spoustu věcí dostatečně nevykreslí nebo opomene. Tím však ubírá z těch kvalit, kterými se předloha může pyšnit. Na druhou stranu bych byl velmi uchvácen tím novým světem, do kterého vstupuju a hltal bych každou drobnou nuanci. Jak jsem však už předznamenával - má pozice je jiná a tak jsem v horší kvalitě dostával to, co už znám. Vždyť 150 minut je tak málo jen na první půlku knihy. Stopáž měla mít minimálně 3 hodiny, ale nejlepší verze, kterou si dovedu představit, by měla sahat ke 4 hodinám. Zde se dostáváme k tomu, že v literatuře je tvůrce limitován pouze sám sebou. Filmaře limituje technologie, rozpočet, rozkazy studia... Výsledkem je kompromis mezi schopným filmařem, který je nadšen adaptovanou látkou, mezi znalci původního materiálu, kteří mají být (dostatečně) uspokojeni a neznalci, kteří nesměli být (příliš) zahlceni a současně jim bylo třeba zprostředkovat řadu (nezbytně nutných) informací o různých vztazích, frakcích a situacích, mezi průměrným hloupým divákem, kterej se nesmí začít nudit nějakým rozvláčným politikařením a mezi studiem, které to chtělo asi relativně stravitelné, aby to finančně nepropadlo jako Blade Runner 2049. Villeneuve natočil více dějových sekvencí (máme fotky, které si dokážeme zařadit), které však do filmu na konec nevložil. Prý ač nerad, tak ty scény musel vystřihnout, protože film lépe fungoval bez nich. To můžou být kecy, ale může to být i fakt. Třeba se mu tyto scény nepovedlo zpracovat dost dobře na to, aby film kvalitativně "neshazovaly". Třeba mu přišlo, že tím film příliš rozředí a ztratí tak třeba na tempu. Tak jako tak to znamená, že něco musel vyříznout, protože selhal. Ať už měl totiž jakkoli dobrý důvod, tak faktem zůstává, že tyto pasáže smysluplně v ději zaujímají své místo a ve filmu být měly. Jak já bych si jen přál, aby ten film měl minimálně o půl hodiny více - aby se samotnému intrikaření, šíři světa, postavám i vykreslení se dostalo více prostoru. Rád bych, aby divák mohl lépe pochopit to, kdo jsou mentati, proč neexistují počítače, proč se bojuje meči, o co se snaží sesterstvo Bene Gesserit a co přesně se s Paulem stalo po útěku z paláce ve stanu v poušti, když umřel jeho otec... Rád bych, aby divák mohl lépe nahlídnout do povahy Barona Harkonnena, který je vychytrale krutý a velmi inteligentní. Rád bych, aby se divákovi byla více přiblížena důležitost koření Melanž - nejvzácnější látky ve vesmíru. A rád bych také, aby byly lépe prokresleny silová odstupňování - imperiální zfanatizované vojsko cvičené na nehostinné planetě Salusa Secundus, jsou velmi tvrdými nepřáteli proti jakékoliv jiné armádě - s výjimkou Fremenů žijících na ještě nehostinnější planetě Arrakis, jíž se přezdívá "Duna". Fremeni přiznávají Sardaukarům bojové schopnosti natolik tím, když prohlašují, že se v boji vyrovnají jejich ženám - proto s nimi chce vévoda Leto na Arrakis navázat přátelské vztahy. Uznávám však, že snaha vykreslit tohle všechno klade na tvůrce vysoké nároky, které tito tvůrci nebyli schopni naplnit. Ač film vypadá krásně a zajisté uchvátit dokáže, tak uznávám i argument těch, kteří naříkají nad tím, že se jich film vůbec emocionálně nedotkl. S postavami se lze jen těžko sžít. Ani autor knihy neumožnil čtenáři lidsky souznět s jeho postavami. Nikdy mi žádné nebylo líto, ale vždy mě zajímaly, protože byly figurkami na šachovnici, které měnily podobu zajímavého fikčního světa, umožňovaly nám ten svět poznávat a utvářely historii. Z filmu můžeme mít pocit, že se rychle přechází od nezbytně nutné informace k další a není ani čas k tomu, aby se postava chvilku zastavila a jen žila. Ani v knize jsem se však nikdy k Paulovi nepřiblížil a nepoznal, co ho baví, čím pohrdá, jakým slastem se oddává, jaké knihy ho inspirují a proč... Film by však mohl být intenzivnější a záživnější, kdyby právě na tento aspekt filmaři kladli větší důraz. Trošku se jim to povedlo v případě Duncana Idaho, který je v první knize prakticky bez osobnosti, ale Jason Momoa mu ji dal tím, jak tu postavu pojal - ačkoliv ani scénář se touto postavou tolik nezabývá. Pokud by se však scénář více zabýval postavami, mohlo by na nich divákovi záležet a mohl by třeba litovat jejich skonu. Nejen kvůli tomuto, nýbrž i kvůli už pojednanému osekání dějové linie působí zrada doktora Yueha dosti vyprázdněně. Chybí celá pasáž s Jessikou, kde se Yuehovi podaří setřást ze sebe její podezření. Ve filmu si ale divák má vystačit s tím, že baron má jeho ženu. Pokud bych měl ideální 4h adaptaci první půlky knihy, tak bych si představoval, že mocenský převrat na Arrakis se neodehraje v půlce filmu, ale třeba ve 2/3. Divákovi by byl dán mnohem větší built up, díky němuž by zvrat byl mnohem silnější. Ve filmu je to sice zajímavé, akční, ale nijak ho to nesemele. Celek na mě tedy působí strojeně, uspěchaně, neprokresleně a emocionálně odtažitě. Nevyzní zde žádné myšlenky, příliš nevyzní ani Paulovo dospívání, nerezonují ani úmrtí... Kéž by Villeneuve věnoval čas jinému projektu, protože tohle, v takovéto podobě, vážně nemuselo být. Ukousl si velké sousto a on byl nucen dělat kompromisy. Jeho Duna není dle mého měřítka ani uměním. Je to jenom formálně velmi poutavé. Kdybych do toho světa mohl vkročit s tímto filmem, byl bych jím pravděpodobně uchvácen, protože kinematograficky je to velmi působivé a celé by to bylo jaksi nové a originální, ale takto tomu bylo jinak. Filmová adaptace jistě poutavá je, páč na ni pracovali mistři svého oboru. Audiovizuálně to je vskutku uchvacující, ale já blbec navíc viděl každý trailer 10x, dokázal si přiřadit jednotlivé scény ke konkrétním pasážím z knihy, takže kromě toho, že jsem věděl, co bude následovat, jsem také věděl docela dobře, jak ty události budou vypadat. Ve výsledku jsem si tedy jen v duchu odškrtával různé pasáže knihy, hodnotil stavbu, říkal si, že to vypadá pěkně, v některých momentech ale zase naopak, že to CGI příliš přesvědčivě nevypadá (což jsem si u Blade Runnera 2049 neřekl ani jednou). Nedovedu se pak také zbavit pocitu, že je to v mnoha ohledech příliš tradiční. Chybí mi ozvláštňující hrátky s kamerou a střihem. Vzhledem k tomu, že koření je těžkej halucinogen, tak tu pro to prostor je, ale Villeneuveova vize byla zkrátka příliš umírněná a zemitá, což jde znát i na paletě barev. Mně to asi příliš nevyhovuje stejně jako rating PG-13. Snad proto, že předlohu znám relativně dobře, jsem chtěl, aby mi filmař poskytl něco autorštějšího. Tohle je však podle mého soudu málo. Villeneuveova Duna obsahově takřka nic neříká a designu lodí, kostýmů, kinematografie - tedy konkrétního tvůrčího vyobrazení látky jsem se nakochal dost ještě než film vyšel. Ty tři trailery ve snaze nalákat diváky do kina opravdu fungovaly, ale ukázaly takřka všechno a poté, co jsem odcházel z druhé kino projekce (slíbil jsem někomu, že s ním na to půjdu), jsem tím byl už příliš znuděný a otrávený.

Matli

8 300 bodů 21. 10. 2021

Já tu pátou hvězdu prostě musím dát, sice dokážu ocenit filmařské řemeslo, které nezaujme běžného diváka co si chce u filmu odpočinout, ale mám radši trošku jiné věci, ALE ten audiovizuál, díky IMAXu, to je dokonalost - velkolepé, úžasné, nic tak "obrovského" jsem dlouho neviděl, jestli vůbec a vše ještě podtrhuje strhující hudba Zimmera snad v každém záběru, která je fakt vrcholem jeho celoživotního díla, takže Dolby Atmos bezkonkureční. Ikdyž je to místama trošku utahané, tak to vlastně dává smysl a chci to vidět znova! 90%

avenis

8 137 bodů 10. 1. 2023

Možná právě proto, že jsem znala předchozí zpracování, nebyla jsem překvapená a spíš jsem se soustředila na srovnání. Po technické stránce určitě lepší, jak jinak, že... výběr herců dobrý, červ boží. Momoa nejlepší. :) Škoda, že neukázali, jak přesně fungují filtršaty, to mě zajímalo už v osmdesátkách...Jak v tom chodili na záchod? Dám si trochu koření a třeba budu mít tu správnou vizi... (29.10.2022)