Raw si umí získat pozornost diváku. Stačí si pustit trailer a moc dobře víte, jestli to chcete vidět nebo ne. A i přestože se film tváří jako horor, tak jde o velmi progresivní psychologické drama o dospívání. Opravdu moc se mi líbilo s jakou drzostí a jistou nadsázkou to do nás režisérka Julia Ducournau pere. Nesnaží se jen šokovat nechuťárnami(přesto i to se jí několikrát povede), ale chce aby to mělo své opodstatnění a následky. O to více to pak funguje, jelikož nám je hlavní hrdinky líto, protože se do toho dostala ne svou vinou. Herecký výkon je hodně fyzický a Garance Marillier a Ella Rumpf si to hodně moc dávají. Film má parádní atmosféru, místy působí dost klaustrofobicky, jelikož skoro celý film neopustíme brány areálu školy. Ve výsledku, čím méně víme, tím je film lepší a navíc má dobrou pointu. Raw je nekompromisní evropský film, který je dost chytrý a zároveň dost osobitý. A to se mi líbilo..
Tohle je docela f*ed up záležitost. Francouzský trochu netradiční pohled na dospívání sice jde možná místy trochu moc uměle za svým, nicméně na šokujícím aspektu, nechutnosti a atmosféře to filmu zase tolik neubírá. Osobně si nepamatuju kdy naposled mě francouzská současná tvorba takhle oslovila. Vlezlý, nepříjemný a do značné míry působivý film, který nebude pro úplně slabé povahy.
Takovej lehce uchylnej francouzskej filmek.. Děvčata mají rádi lidi :) za mě to mohlo bejt ostřejší když už tak tam mohli soupnout nějaké sex tématické scénky.. Čekal jsem že si to třeba holky spolu za ruda rozdají a nic :) takže míra uchylnosti takovej střed 55%
Další nechutná záležitost z Francie. Scéna s prstem, byla fakt chuťovka. Natočeno je to perfektně, hlavní představitelka opravdu hrála uvěřitelně. Slušnej, krvavej bizár. Myslím, že KFC dlouho nenavštívím. Bon appétit.
Vlastně standardní coming of age film, který nakonec vůbec není tak kontroverzní, jak se tváří. Brutalita tam je, ale ne nějak krvavě zábavná a téma dospívání, životních zkoušek a iniciace je podané dost jednoduše. Vizuál je působivý a ústřední hudba naléhavá, stopáž by zasloužila zkrátit (hlavně úvod je trochu roztahaný), ale jinak se jedná o lehce nadprůměrný film s trochu zbytečnými krutostmi. Za podívání ale stojí.
Zkombinování veganství a kanibalismu vypadá ve filmu dost dobře. Hlavní postava Justine není špatná a dá se vcelku dobře zaujmout. Málokdy je takhle procházení puberty ve filmu zajímavé. Líbila se mi také hudba, která do snímku moc hezky zapadla. Děj byl přímo fascinující. Ze začátku dobrý, uprostřed zvláštní, na konci celkem supr. I když po zhlédnutí jsem si říkal, jaká je to blbost, tak teď bych se na snímek podíval klidně znovu.
Raw je poměrně divným, přesto zajímavým filmem, který i díky výborné hudbě a působivému záběrování předává hororovo-artovou atmosféru, při níž jsem měl nejednou husí kůži. Režisérka do snímku o kanibalistických sestrách vnesla několik zajímavých témat, dostatečně využívá stopáž, a i přes to, že je závěr lehce předvídatelný, jeho neuvěřitelnou sílu to nemění.
Recenze na francouzský film Raw: Jsem z toho poněkud rozpačitý. Pobavený a zároveň i rozčarovaný. Ke konci lehce znechucený – nejprve gorem, pak rozuzlením. Trochu se divím, že tento počin nenašel své místo v žebříčku rozporuplných. Na druhou stranu to ale není nic, o čem by se daly vést dlouhé debaty a rozjímat, zdalipak byl tvůrce prostoduchý ňouma, anebo nedoceněný génius. Podle mě byl ten, kdo tohle vymyslel, především vyšinutý maniak. Anebo měla režisérka zrovna své dny. (Jestli mi prominete tento vtípek zavánějící sexismem.) Ovšem šílenec, nebo ne – ono jí to jakž takž šlape. Děje se tak možná díky krátké stopáži a každopádně navzdory nepřítomnosti jakékoliv akce anebo něčeho, co by ji alespoň zdánlivě připomínalo. Velký podíl na tom jistě má i herečka Garance Marillier, která ztvárnila hlavní postavu a odvedla skutečně dobrou práci. Alespoň v rámci mantinelů stanovených scénářem. Obecně můj největší problém s filmem jsou právě různé zápletky vycházející z jednání postav, které ne vždy dává smysl. Je tady snaha pohrát si s charakterem hlavní hrdinky tím, že se k ní všichni budou chovat hnusně, jenomže tu vůbec nedává smysl, proč by to dělali. Někteří tu jsou vyloženě zlí jen proto, aby byli zlí. O scéně, kdy jedna postava jen tak skočí pod auto, ani nehovořím. Nicméně alespoň si film klade chytré otázky (já jsem si je taky kladl), někdy doprovázené i úsměvnou odpovědí. Příklad za všechny: "Why this?" – "Don't know." A pokud jste film viděli, tak tady mám pro vás ještě jednu: "Why didn't he fight back?" Ta je taky dobrá. Samostatnou kapitolou je pak domnělý gore filmu, který je sice docela odporný, ačkoli netečou hektolitry krve, avšak nedočkáme se kýženého finále, na které každý divák, který to nějak vydržel až do konce, čeká. Vlastně se to v závěru vyvine jiným směrem, než bychom původně čekali – což v žádném případě není pochvala. Film se nám tu snaží říct něco na způsob: "Věřte mi! Tohle není jenom o hryzání člověků!" A víte vy co? Já mu to nevěřím.