Recenze filmu Barbie

Nejrůžovější film letoška dorazil do kin. Barbie je letní komedie, v níž oživlá panenka prožívá krizi identity a přemýšlí o smrti. Nic podobného tady dlouho nebylo. A nejspíš také nebude.

Unikátní typ zábavného filmu, který může pobavit i urazit všechny. Pestrobarevný muzikál, jenž si utahuje i těží z kýčovitosti popkultury. A překvapivě také existenciální drama, feministický pamflet a ledacos jiného.

Barbie je v závěru velmi povedenou podívanou, která má potenciál mít velký kulturní vliv, což se může zdát poněkud překvapivé. Gerwig však přináší hluboký příběh, který v některých ohledech velmi trefně rozebírá feministická témata a jindy zase tlačí až trochu moc na pilu. Ono to ale zase tak nevadí, protože tvůrci jsou si některých věcí vědomi a neberou se 100 % vážně, což dokazuje značná dávka meta humoru. Pobaví i velká hudební čísla, barevné kostýmy a kreativní autentické rekvizity a kulisy.

Jde o film, který klame tělem. Je současně odlehčenou letní zábavou i jízlivou satirou na korporátní kulturu, jejímž produktům měl původně dělat reklamu. Ve výsledku se ale tvůrčí tým snaží o totéž, co obyvatelé Barbielandu. Totiž najít nějaký kompromis mezi představami o vzájemné koexistenci jeho obyvatel.

Všechny ženy jsou Barbie a všichni muži jsou Kenové. Dá-li se tohle členění vůbec použít, protože v jedné scéně v mužském světě ona řekne, že ani nemá vagínu, což jde v rozporu s finální scénou. Taky nenosí prstýnky, jelikož v realitě má přece spojené prsty.

Přestože se v půlce snímek poněkud zadrhne a hrozí plačtivou moralitkou, ve finále se opět zázračně nadechne a vše přehraje s vtipem a rozkoší. Snad jen doušku v podobě setkání matky a dcery si tvůrci mohli odpustit. Ale co je nejlepší? Je pořád čemu se smát, aniž by si někdo musel připadat jako hlupáček.

Barbie sice začne rychle docházet dech v poslední třetině, kterou ani zpívající Ryan Gosling nedokázal zachránit, ale celkově se i tak jedná o zdařilé dílo, které si sympatickým způsobem dělá legraci z korporací, patriarchátu a i samotných žen, i přestože se jedná o jednu velkou feministickou podívanou. Přidejte k tomu ještě ony podmanivé vizuály, skvělé tempo a parádní herecké výkony, za nimiž stojí samí sympatičtí herci, a rázem tu máme unikátní komedii, kterou by byla škoda nechat si ujít.

Svůj nevyhnutelný úspěch si nejrůžovější film roku zaslouží. Dlouho tu totiž nebyla komedie s výraznějším ksichtem a přesnějšími hereckými výkony. Způsob, jakým celovečerní reklamu na hračky z dílny obřího studia tvůrci přetvořili v kousavou satiru, sice v utahaných dialozích druhé půlky filmu občas drhne, nejde ale popřít, že díky němu Barbie má pořádné koule.