-
80%
Hutná atmosféra mě hned při úvodní pětiminutovce zarazila do křesla a propustila mne ze své moci až při závěrečných titulcích. Denis je skvělý režisér což dokázal již při svých předchozích filmech. Příchozí nejsou typickým filmem o emzácích,kteří přiletěli zhuntovat zemi,ale jsou spíš filmem se skrytým poselstvím a hlubší myšlenkou. Při prvním setkání s mimozemšťany vše jen sledujete se zatajeným dechem a očekáváním co se stane každou vteřinou. Rozhodně jeden z nejlepších filmů nominovaných na Oscara.
-
100%
Dennis Vileneuve už nějaký ten pátek točí a jestliže jsem měl pocit, že film Nepřítel (Enemy) byl úlet, po zhlédnutí tohoto filmu to beru zpět. Naopak nyní mi Enemy přijde jako součást jeho vypravěčského stylu a Příchozí výborně fungují ve své intenzitě jako jeho dva veleúspěšné snímky Sicario a Zmizení. Také bych rád odstranil slovo JAKO z jeho hodnocení, Villeneuve už není jako Fincher nebo jako Cronenberg, ale nyní se slovy Quentina Tarantina stalo jeho příjmení adjektivem.
-
80%
Předem upozorňuji, že jít na Příchozí do kina bylo důsledkem naprosto spontánního rozhodnutí mých drahých kamarádů někdy kolem sedmé hodiny večerní, v době, kdy jsem vlivem velmi specifických okolností měl v těle už čtyři chutné Plzničky a jeden mylně objednaný Gambrinus. To se k mé velké lítosti negativně projevilo v rozostřené pozornosti v úvodních minutách snímku, který ale postupně, systematickou a neskutečně precizní prací s vlastní audiovizuální výstavbou a unikátním časovým pořádkem, dokázal takřka nemožné a přinutil mne zcela se jeho hmatatelné atmosféře a chytře rozplétaným dějovým smyčkám poddat, přestože si příjemně polstrovaná sedačka a hladinka návykových látek v mé krvi hlasitě říkaly o hluboký spánek. Dlouho jsem byl sice částečně zklamán monotónním vývojem děje a neustálými variacemi stejných záběrů i scén, ale Villeneuve opět ukázal svou extratřídu a ve spolupráci s nástrojem na hutnou atmosféru značky Jóhansson láme zavedená měřítka žánrové estetiky a pomáhá vejít už tak skvělému rozuzlení příběhu nenávratně do filmových dějin... Nolan má sakra velkou konkurenci, a těch zbylých pět Plzní po projekci mi šmakovalo jako málokdy. ;)
-
70%
Skvělá atmosféra, nešťastné vyvrcholení a závěr. Atmosféra před prvním setkáním z mimozemštany byla jedinečná. Poté se děj víceméně opakoval a vyvrcholil tím, že lingvistka, která měla za úkol navázat komunikaci s MZ vlastně viděla do budoucnosti proto, že už rozluštila jejich řeč ( dar, který jí dali sami mimozemštané ) No trošku na hlavu. Ale už jen pro tu atmosféru - 70%.
-
65%
-
100%
Po Sicariu jsem hledal další přírustek režiséra Villeneuve a další adept byl příchozí. Docela mě zajímalo, zda je ta chvála zasloužilá. Teď mohu klidně říct, že ano. Příchozí je film, který je po příběhové stránce neotřelý, vizuálně úchvatný, herecky výtečný a hudebně podmanivý. Je mi líto, že tento film neproměnil více Oscarů, právoplatně si je zasloužil.
-
100%
-
80%
Šel jsem na to s velkým očekáváním, což byla asi chyba, protože jsem čekal podle ohlasů ještě větší zážitek. Kdyby někdo natočil Interstellar, či Počátek, Kontakt, jako nezávislý film, byl fanouškem Šestého smyslu, měl rád Moon, pak by jistě napsal takovýto film. Musím přiznat, že prostřední část filmu mě unavovala, nebavilo mě sledovat kaligrafickou exhibici, luštění písma, opakující se obrazy, ale poslední třetina filmu vše zachránila, neboť přes všechnu vzdálenou podobnost s jinými filmy byla originální, osvěžující. Možná ne všichni pochopí hned autorovy představy po skončení filmu a budou diskutovat o detailech, ale o to lépe. Primární téma o způsobu vnímání vesmíru, prostoru a času je skvělé. Víc prozradit o filmu nelze, aby zážitek zůstal zážitkem,
- námět, začátek a závěr filmu
- sci-fi sloužila i k rozvinutí jiných žánrů
- až příliš pozvolná, opakující se, prostřední část filmu
- vedlejší postavy, které rozehrávají i nerozehrávají děj
-
80%
Námět je skvělý a zřejmě i hluboce pravdivý. Protože fakt asi nelze očekávat, že se všichni ve vesmíru (nebo alespoň ve Spojené federaci planet:-)) dorozumívají plynulou angličtinou, popřípadě mají k dispozici univerzální překladače, které pochytí nový jazyk na základě několika pronesených vět. A Amy Adams se mi jako lingvistka pokoušející se přijít na kloub zcela neznámému způsobu dorozumívání dozazivších mimozemšťanů moc líbila, stejně jako například minimalistická hudba (v titulcích se dokonce objevil název Pražská filharmonie), byť občas už nebylo rozpoznatelné, co je ještě hudba a co už je ta podivná cizí řeč. Je to velmi záživně udělaný film, byť já bych naopak klidně snesla trochu víc podrobností (jak přešli od překladů "Louise" a "člověk" k celému tomu místy dost podrobnému slovníku, to je mi tedy záhadou). Donutil mě hodně přemýšlet o tom, jak se vlastně lidé (a ostatní organismy) mezi sebou dorozumívají a jak těžké je někomu třebas i jenom vysvětlit to, že teď mu sama nic nesděluji a že se naopak na totéž ptám. Přesto jsem poněkud rozpačitá z rozuzlení, byť jsem ho tak trochu očekávala. Protože pokud by to takto naznačeným způsobem opravdu mělo ve vesmíru fungovat, pak mi není jasné, komu by vůbec stálo za to v něm žít.
-
80%
Divácky náročný a nepříliš vstřícný (jak už je u režiséra zvykem), v principu značně komorní (a tudíž zcela neakční!), myšlenkově i pocitově velice hutný a filmařsky absolutně precizní mash-up Kontaktu, Interstellaru, Blízkých setkání třetího druhu a Propasti (a který je hrdou antitezí okázalých, povrchních popkornovek typu Dne nezávislosti nebo Světové invaze). Oprávněný hype - je to jeden z filmů roku a Villeneuveův druhý Blade Runner se pro mě po tomhle stává (spolu s dvojkou Trainspottingu) nejočekávanějším filmem příštího roku.
-
90%
Zkuste se domluvit s někým, kdo vnímá čas a prostor v jiných dimenzích. A vyberete si svoji budoucnost, i když už ji znáte? Je to dar nebo prokletí znát vlastní budoucnost? Villeneuve klade základní existenciální otázky a k nim jen tak mimochodem přihazuje ty globální, zda je lepší preventivně vymydlit neznámé objekty, i když nevíme, proč tady vůbec přistáli. Mohou nám přinést něco zajímavého anebo nás chtějí zničit. Nebylo by lepší se jich nejdříve zeptat? Potíž je v tom, že komunikují v jiných strukturách, než funguje lidstvo. Což může být inspirující pro další rozvoj lidstva. Velmi zajímavé a originální sci-fi.
-
80%
Arrival je určitě nejlepším filmem o "komunikaci s mimozemšťany" od dob Spielbergovo Blízkých setkání třetího druhu. Precizní práce s kamerou a bizarní atmosféra se už stávají takovým Villeneuovo podpisem. A furt se mu to daří. Scény se skvělou Adamsovou a vždy sympatickým Rennerem, kdy komunikují se samotnými mimozemšťany (kteří trochu vypadají jako Reapeři z Mass Effectu, brrr!), byly vyloženou slastí. Tak chytře napsané sekvence jsem už dlouho neviděl. A hudba tu už jinak skvělou atmošku podtrhává opravdu perfektně. Nebýt té poněkud ne příliš působivé hlavní pointy, která mě osobně vlastně celkem zklamala, bylo by to na 5* Takhle ale bohužel musím trochu strhnout. I tak je ale Arrival velice působivým snímkem, kterým mi Villeneuve dokázal, že je na toho novýho Blade Runnera opravdu připravený.
-
85%
Velmi zajímavé dílko. Možná trochu rozpočtově laciná sci-fi, ale stálo to za to, i když je tam pár logických chyb, o kterých se dá diskutovat. Dennis Vileneuve mě v podstatě překvapil a rád bych věděl z čeho Eric Heisserer (scenárista) čerpal. Jdu hledat předlohu, nebo si o tom něco zjistit, protože je to hezké silné téma.
-
70%
-
70%
-
80%
Denis Villeneuve je v současnoti král americké filmové zábavy. Ten chlap si vezme jakej koli provařenej žánr, námět a natočí ho uplně jinak, dá příběhu uplně jiný vyznění a udělá to naprosto dokonalým filmařským rukopisem. Nemám co bych vyčetl, užíval jsem si každou minutu, hrozně moc mě bavila ta příběhová intezita zabelná ve zdánlivým nic nedění.
-
75%
Villeneuve dokáže na minimálním časoprostoru a za využití minimalistických prostředků vyčarovat sakra působivou atmosféru beze slov. Trošku mě nudila ta část s kaligrafií. Konec byl ovšem velmi působivý, trochu tíživý. Líbí se mi, že Villeneuve zase obsadil do ústřední role ženu-hrdinku, která se s tím vším musí poprat. V pozitivním slova smyslu emancipovaný film. Hudba a kamera nezapomenutelná. Vědecko-fantastický snímek se dá natočit i bez drahých efektů a triků. Stále si ale myslím, že vrcholné dílo Villeneuve ještě nenatočil.
-
90%
Nové drama s příznačným názvem Příchozí dodává fanouškům sci-fi naději, že i dnes je možné vytvořit počin natolik kvalitní, aby hravě konkuroval legendám jako Blízká setkání třetího druhu či 2001: Vesmírná Odyssea. Nejnovější výtvor režiséra Denise Villeneuveho si se všední tématikou mezidruhového setkání pohrává v nevšedním stylu. Oproti nejnovějším žánrovým konkurentům typu Den nezávislosti: Nový útok nabízí Příchozí místo dvouhodinové porce bezduché CGI akce komorní zážitek vyústěný do překvapivého závěru. Všechny indicie jsou divákovy předány, hlavní myšlenka řečená už na samém začátku, ale i přesto je rozuzlení nepředvídatelné. Pojem vnímání časoprostoru je jednou z primárních otázek a s mimozemskou rasou přichází i nový, mýty bořící pohled, který nemálo připomíná Interstellar, v tomto případě je ale představen uvěřitelnějším a lépe zapadajícím způsobem. Příchod mimozemšťanů trefně poukazuje na nemožnost připravení se na podobnou situaci. I přes nečinnost návštěvníků a neznalost jejich pravého záměru se civilizovaná společnost hroutí navzdory připravenému protokolu USA, který se bortí stejně rychle jako vzájemná důvěra států celého světa. Děj se pozvolna dere kupředu, nikam se nepospíchá, každá scéna má svou neodmyslitelnou důležitost a zapadá do celkového vyznění. I přes absenci akce je udržováno neustálé napětí, které pozvedává výrazná hudba Jóhanna Jóhannssona a Amy Adams, která za celých 116 minut téměř nezmizí ze scény a svým přirozeným výkonem obohaceným o naturalistický vzhled se interpretuje jako jeden z vážných adeptů na Oskara. Miniaturní skvrnou na téměř bezchybném zpracování novely Teda Schianga je již tradiční zaškatulkování Ruska a Číny jako problematických států, jenž se svým radikálním přístupem odlišují od zbytku populace. Atypická forma poklidné výstavby děje s gradujícím napětím, nezapomenutelné vyústění a fantastický výkon Amy Adams, to vše dělá z filmu Příchozí nejlepší sci-fi roku, které si zakládá na minimalistické preciznosti a po dlouhé době nabízí opravdu inteligentní příběh. 90%
-
90%
Velmi silný sci-fi příběh se velmi intelektuální zápletkou. I přesto ale je podán lidský. Měl bych trochu výhrady k srozumitelnosti pointy, ale jinak skvělý počin a jeden z nejzajímavějších sci-fi za poslední dobu.
- je to silné zážitek pro diváka
- dobrý herecký výkon hlavní postavy
- složité porozumnění pointě
-
70%
Nemám rád filmy, které lákají obrovskými trailery a poté minutu po minutě vypraví něco, co je jaksi záhadné, co připravuje diváka na něco epického, ale ... on žádný boom nepřijde. Naopak ocením filmy, které dokáží připoutat k židli a chytrým způsobem přednáší cosi zajímavého, poutavého a to přitažlivým způsobem. "Příchozí" se řadí do obou kolonek, osobně se lehce přikláním k té pozitivní frakci, ale při návštěvě kina jsem čekal opravdu něco úplně jiného. Zvláštní film, který vybočuje ze zarytých šlépějí a vypráví si příběh o Alienech po svém.
-
80%
-
90%
Velmi zajímavý a originální námět. Žánr sci-fi je v drtivé většině případů vždy prvním v pořadí a další příběhy se odehrávají na jeho pozadí. Zde je to přesně naopak. Sci-fi příběh vytváří pouze kulisu pro drama, které se odehrává zcela na jiné úrovni. Film, který ve Vás doznívá ještě dlouho po opuštění kinosálu.
-
95%
Smekám. Konečně chytré sci-fi, které za ty prachy stojí. Skvěle napsané, režie promyšlená do detailu. Film nedává divákovi prostor se ptát po technických věcech a nenápadně podsouvá zvláštní myšlenky o životě, smrti, nicotě. Atmosféra budovaná precizně, dobrá hudba, super herecký výkon Amy Adams. Nemám co vytknout, tohle se musí prožít.
-
90%
-
55%
K porovnání mi hodně uvízl v hlavě film "Jupiter přichází" a pak taky byť zcela jinak fantasy a nízkonákladově natočený "Pozemšťan", ale to byly filmy na které se nedá zapomenout a střípky jehjich prizmat to člověku hodně změní i nahlížení reálného života - tím typickým připomínáním "co kdyby?". Jestli tohle bude mít úrověň uvedených dvou předešlých se teprve uvidí...
-
70%
-
95%
-
50%
Roztahaná sentimentální blbost. Vlastně bezprostředně po výstupu z kina jsem měl pocit, že se mi film líbil. Ale čím déle mi leží v hlavě, tím slabší se mi zdá. Ani scifi, ani slaďák. Místo toho aby si vzal z obojího to lepší, bere si to horší. Ani herci ze sebe nevymáčkli to nejlepší. Celkově nechápu ten hype, jenž kolem toho vznikl, ale třeba mi něco uniklo. PS: Když jsem zahlédl spektrální analýzu v MATLABu musel jsem se od srdce zasmát, protože přesně to děláme ve škole. Smutné je, že to byl nejzábavnější moment filmu.
-
95%
Vzhledem k vysokým hodnocením jsem se na ten film těšila a ani si předem nic nezjišťovala a musím říct, že mě ten film úplně dostal. Výborně a dost civilně pojatý, v podstatě bez přehnaných scén, výborně zaharný, a s úžasnou kamerou. Musím říct, že celé to výborně funguje. U takovýchto filmů je důležité vyznění hlavní zápletky a tady za mě 100%
-
80%