Příchozí (2016)

Dennis Vileneuve už nějaký ten pátek točí a jestliže jsem měl pocit, že film Nepřítel (Enemy) byl úlet, po zhlédnutí tohoto filmu to beru zpět. Naopak nyní mi Enemy přijde jako součást jeho vypravěčského stylu a Příchozí výborně fungují ve své intenzitě jako jeho dva veleúspěšné snímky Sicario a Zmizení. Také bych rád odstranil slovo JAKO z jeho hodnocení, Villeneuve už není jako Fincher nebo jako Cronenberg, ale nyní se slovy Quentina Tarantina stalo jeho příjmení adjektivem.

Film by byl zajímavější nebýt těch mimozemšťanů. Samotný děj o schopnosti vidět do budoucna by byl mnohem zajímavější.

Skvělá atmosféra, nešťastné vyvrcholení a závěr. Atmosféra před prvním setkáním z mimozemštany byla jedinečná. Poté se děj víceméně opakoval a vyvrcholil tím, že lingvistka, která měla za úkol navázat komunikaci s MZ vlastně viděla do budoucnosti proto, že už rozluštila jejich řeč ( dar, který jí dali sami mimozemštané ) No trošku na hlavu. Ale už jen pro tu atmosféru - 70%.

Dotažený Interstellar. Od Solarisu jsem neviděl tak skvělé a silné dilema ve sci-fi díle (na téma "jak moc jsme ochotni žít v iluzi před bolestivým probuzením"). Oscaři neoscaři, pro mě jsou Příchozí jednoznačně nejlepším filmem roku 2016.

Šel jsem na to s velkým očekáváním, což byla asi chyba, protože jsem čekal podle ohlasů ještě větší zážitek. Kdyby někdo natočil Interstellar, či Počátek, Kontakt, jako nezávislý film, byl fanouškem Šestého smyslu, měl rád Moon, pak by jistě napsal takovýto film. Musím přiznat, že prostřední část filmu mě unavovala, nebavilo mě sledovat kaligrafickou exhibici, luštění písma, opakující se obrazy, ale poslední třetina filmu vše zachránila, neboť přes všechnu vzdálenou podobnost s jinými filmy byla originální, osvěžující. Možná ne všichni pochopí hned autorovy představy po skončení filmu a budou diskutovat o detailech, ale o to lépe. Primární téma o způsobu vnímání vesmíru, prostoru a času je skvělé. Víc prozradit o filmu nelze, aby zážitek zůstal zážitkem,

Velmi zajímavé dílko. Možná trochu rozpočtově laciná sci-fi, ale stálo to za to, i když je tam pár logických chyb, o kterých se dá diskutovat. Dennis Vileneuve mě v podstatě překvapil a rád bych věděl z čeho Eric Heisserer (scenárista) čerpal. Jdu hledat předlohu, nebo si o tom něco zjistit, protože je to hezké silné téma.

Zkuste se domluvit s někým, kdo vnímá čas a prostor v jiných dimenzích. A vyberete si svoji budoucnost, i když už ji znáte? Je to dar nebo prokletí znát vlastní budoucnost? Villeneuve klade základní existenciální otázky a k nim jen tak mimochodem přihazuje ty globální, zda je lepší preventivně vymydlit neznámé objekty, i když nevíme, proč tady vůbec přistáli. Mohou nám přinést něco zajímavého anebo nás chtějí zničit. Nebylo by lepší se jich nejdříve zeptat? Potíž je v tom, že komunikují v jiných strukturách, než funguje lidstvo. Což může být inspirující pro další rozvoj lidstva. Velmi zajímavé a originální sci-fi.

Nové drama s příznačným názvem Příchozí dodává fanouškům sci-fi naději, že i dnes je možné vytvořit počin natolik kvalitní, aby hravě konkuroval legendám jako Blízká setkání třetího druhu či 2001: Vesmírná Odyssea. Nejnovější výtvor režiséra Denise Villeneuveho si se všední tématikou mezidruhového setkání pohrává v nevšedním stylu. Oproti nejnovějším žánrovým konkurentům typu Den nezávislosti: Nový útok nabízí Příchozí místo dvouhodinové porce bezduché CGI akce komorní zážitek vyústěný do překvapivého závěru. Všechny indicie jsou divákovy předány, hlavní myšlenka řečená už na samém začátku, ale i přesto je rozuzlení nepředvídatelné. Pojem vnímání časoprostoru je jednou z primárních otázek a s mimozemskou rasou přichází i nový, mýty bořící pohled, který nemálo připomíná Interstellar, v tomto případě je ale představen uvěřitelnějším a lépe zapadajícím způsobem. Příchod mimozemšťanů trefně poukazuje na nemožnost připravení se na podobnou situaci. I přes nečinnost návštěvníků a neznalost jejich pravého záměru se civilizovaná společnost hroutí navzdory připravenému protokolu USA, který se bortí stejně rychle jako vzájemná důvěra států celého světa. Děj se pozvolna dere kupředu, nikam se nepospíchá, každá scéna má svou neodmyslitelnou důležitost a zapadá do celkového vyznění. I přes absenci akce je udržováno neustálé napětí, které pozvedává výrazná hudba Jóhanna Jóhannssona a Amy Adams, která za celých 116 minut téměř nezmizí ze scény a svým přirozeným výkonem obohaceným o naturalistický vzhled se interpretuje jako jeden z vážných adeptů na Oskara. Miniaturní skvrnou na téměř bezchybném zpracování novely Teda Schianga je již tradiční zaškatulkování Ruska a Číny jako problematických států, jenž se svým radikálním přístupem odlišují od zbytku populace. Atypická forma poklidné výstavby děje s gradujícím napětím, nezapomenutelné vyústění a fantastický výkon Amy Adams, to vše dělá z filmu Příchozí nejlepší sci-fi roku, které si zakládá na minimalistické preciznosti a po dlouhé době nabízí opravdu inteligentní příběh. 90%

Villeneuve dokáže na minimálním časoprostoru a za využití minimalistických prostředků vyčarovat sakra působivou atmosféru beze slov. Trošku mě nudila ta část s kaligrafií. Konec byl ovšem velmi působivý, trochu tíživý. Líbí se mi, že Villeneuve zase obsadil do ústřední role ženu-hrdinku, která se s tím vším musí poprat. V pozitivním slova smyslu emancipovaný film. Hudba a kamera nezapomenutelná. Vědecko-fantastický snímek se dá natočit i bez drahých efektů a triků. Stále si ale myslím, že vrcholné dílo Villeneuve ještě nenatočil.

POdle mě dost dobrý film. Je to o chytrosti několika vzdělaných lidí, kteří se učí rozpoznat jazyk kterým se dorozumívají mimozemšťané a co tu chtějí a o demenci dalších kteří jako prioritu mají zabít vše co neznají. Tak jako to je v životě. Moc sem se bavil

Velmi zajímavý film. Jeden z mála bijáků, ve kterém mimozemštani nenapadnou primárně Zem, ale vyčkává se, jak to bude, co mají udělat, co si myslí lidíé. Nejsou agresivní.

K porovnání mi hodně uvízl v hlavě film "Jupiter přichází" a pak taky byť zcela jinak fantasy a nízkonákladově natočený "Pozemšťan", ale to byly filmy na které se nedá zapomenout a střípky jehjich prizmat to člověku hodně změní i nahlížení reálného života - tím typickým připomínáním "co kdyby?". Jestli tohle bude mít úrověň uvedených dvou předešlých se teprve uvidí...

Velmi dobré sci-fi, které staví na zajímavém nápadu a ještě zajímavější režii.
Výkon Amy Adams je výborný a skvěle ji doplňuje Jeremy Renner. Dalším plusem je atmosféra, která je vlastně minimalistická a tvoří protiklad k velkorozpočtovým spektáklům typu Dne nezávislosti.

Vzhledem k vysokým hodnocením jsem se na ten film těšila a ani si předem nic nezjišťovala a musím říct, že mě ten film úplně dostal. Výborně a dost civilně pojatý, v podstatě bez přehnaných scén, výborně zaharný, a s úžasnou kamerou. Musím říct, že celé to výborně funguje. U takovýchto filmů je důležité vyznění hlavní zápletky a tady za mě 100%

Film jsem trochu podcenila a brala ho jako klasickou mimozemšťanskou zábavu s novým designem. Někde uprostřed jsem pochopila, že bude mít pravděpodobně i hlubší myšlenku, která však byla poměrně předvídatelná, i když milá. Chytrý rodinný film, klidná výprava, graficky zajímavé.