Name: Trabantem Jižní Amerikou
Released: 2014
Duration: 144 min
Rating: 90
Cast: Marek Slobodník, Radoslaw Jona

hraje

scénář

účinkuje

kamera

hudba

Odjedeme?

Myslíte si, že je lehké zorganizovat česko-polsko-slovenskou výpravu dvou trabantů, jednoho malucha a jednoho pionýra - pardon - jawy? Takovou, která má projet 20 000 km Jižní Amerikou od severu k jihu? 

První díl vám ukáže, kolik času a úsilí za přípravami podobné expedice stojí. Zvláště, když to celé stojí na trabantech - autech s vnitřnostmi z motorky a karosérií z trsátek...

Válka o razítka

Pravděpodobně každý z nás někdy narazil při snaze vyhrát nad úředníky a musel se dát na ústup před hromadami těch správných lejster a razítek. Ve srovnání s "rychlostí a předvídatelností" guyanské byrokracie však vždy šlo jen o rozcvičku. I týden po plánovaném příjezdu lodi, která však stále ještě nedorazila, totiž různobarevné papíry a razítka jen přibývají. A přitom ještě není jasné, jaký je ten správný dokument, který otevře přepravní kontejner a umožní trabantům, maluchu a jawě cestu na jih. Polská část výpravy je navíc stále někde ve Venezuele, v Georgetownu - hlavním městě Guyany - houstne atmosféra a období dešťů znemožňující průjezd Amazonským pralesem je stále blíž...

Křest rudým prachem

Po týdnech příprav, dlouhém cestování do Jižní Ameriky a následném dvoutýdenním guyanském papírování se výprava konečně vydala na cestu. Poslední chvilky v civilizaci a pak už jen pět set kilometrů guyanskou divočinou. Z mraků rudého prachu, který zahaluje popraskané zbytky asfaltu a všudypřítomné bahno, se však pravidelně vynořují nepředvídatelné věci. Od chodících stromů, rybí restaurace provozované manželským párem přes sedmdesát let, až po obytný bagr uprostřed deštného pralesa. No a nakonec i hraniční přechod do Brazílie...

Do srdce pralesa

Po týdnu v pralese se, nejen, trabantí výprava konečně dostala do Brazílie, kde si užívá civilizace a místní kvalitní asfalt. Pralesní party, Markovy "narozeniny" i slavný divadelní dům v amazonské metropoli Manaus. Pak už jen nakoupit tolik zásob, co to jde, získat aktuální informace a přes dvoubarevnou Amazonku doplout na začátek několika set kilometrů totálně opuštěné silnice. No silnice, lépe řečeno pozůstatky silnice, dnes známé jako dálnice duchů.

Dálnice duchů

Říká se jí dálnice duchů, BR319, či nejhorší cesta Amazonie. Kdysi dvouproudová silnice spojující města Manaus a Porto Velho, dnes oficiálně opuštěných více než osm set padesát kilometrů drolícího se asfaltu, štěrku, písku a rozpadajících se dřevěných provizorních mostů obklopených zelenou hradbou pralesa, který si kousek po kousku bere zpět, co mu bylo v 70. letech sebráno. Kromě toho, že jsou obyčejně od jízdy touto trasou odrazováni i řidiči silných terénních vozů a nikde po trase není nic krom rezavějících opuštěných budov, mění se celá silnice během období dešťů v neprůjezdnou bahenní lázeň. Pozdní příjezd a zdržování guyanských úředníků však způsobilo, že už pršet začalo. Začíná boj s časem...

Kam vyjede trabant?

Poslední kilometry na rozpadající se a zarůstající dálnici duchů. Civilizace se sice blíží, ale benzín dochází a polské části výpravy se navíc pomalu rozpadá automobil. Nakonec se ale vše nějak daří vyřešit. Po nutné (a opakované) zastávce v autoservisu, nákupu chybějících zásob a zcivilizování všech členů se před trabanty začínají tyčit peruánské Andy. Ani automobiloví odborníci neví, zda dokáže trabant projet skrze takovouto výšku, když motor trpí nedostatkem kyslíku. Na první převodový stupeň a s kokou mezi zuby se však pěti kilometrů prostě dosáhnout musí.

Naše cesta smrti

Oba trabanty, maluch i jawa se vyškrábali až na samotné vrcholky And a dosáhli dvoutaktního výškového rekordu. Nedostatek kyslíku však nakonec neměl až takový vliv na rychlost jízdy, ale spíše na jednotlivé členy výpravy. Bez jakékoli aklimatizace a kvůli stoupání z tisícikilometrové výšky až k tisícům pěti je spaní ve stanu mezi andskými vrcholky tak špatným nápadem, že to byla pro některé z nich nejhorší nocí života. Okolní krajina je však dostatečně krásná na to, aby se i s točící hlavou pustili dolů a řádně otestovali funkčnost a výdržnost trabantích bubnových brzd. Navíc je čeká promítání krtečka v místní škole a noční průjezd cestou vylámanou ve skalách po mostech a mezi propastmi.

Divočina, nebo civilizace?

Cestovatelé tentokrát putují na turisty oblíbená místa. Od mlhou zahaleného Machu Picchu přes planinu Nasca, na níž je nutné zachovat si nadhled, až k pozůstatkům chrámu na břehu jezera Titicaca. Ačkoli 4000 metrů nad mořem nejsou pro posádku žádnou novinkou, při dosažení nového výškového rekordu stále přijde koka vhod. Brzdy smrdí, akumulátor stávkuje, do cesty se staví kámen, a tak není vůbec jisté, přijede-li výprava k peruánsko-bolívijské hranici včas.

Napříč absurdistánem

Jezera Titicaca se v Bolívii jen tak nezbavíme, plete se stále do cesty, proto nezbyde nic jiného, než motorová vozidla vyměnit za šlapací labutě a přívoz. Po špatném prvním dojmu kvůli nesmyslným pravidlům, poplatkům a byrokracii se pohled posádky na Bolívii mění. Samotní Bolívijci jsou totiž velmi přátelští, bolívijský alkohol opojný a levný. Idylka ale netrvá dlouho, nahodit vypadlé rameno motorkáře Marka se v pustině nedaří a nemocnice je stovky kilometrů daleko. Na cestě k solné pláni pokračuje už jen 7 statečných.

Přes hranice

Trabanti, maluch a jawa si užívají jízdu po Salaru de Uyuni a jejich posádka zase služby solného hotelu, kde se na počest prvního trabantího dobytí největší solné pláně vztyčuje česká a polská vlajka. A i když je trabant vozítko nezdolné, je lepší dopřát všem vozidlům odsolovací koupel, kterou nedobrovolně podstoupí i Dan. Pod dohledem lam míří výprava do Chile, ale maluch nebrzdí, Jawě se rozbil řetěz a Radek opět ztratil pas. Příliš vysoké hory a minová pole nejsou pro ilegální přechod hranic úplně to nejlepší, takže z dobrodruhů, kteří řešili nanejvýš převoz kokového čaje, se stávají pašeráci lidí. V Chile sice čekají asfaltové silnice, velkoměsta, Pacifik a krásné stopařky, ale jak tam dostat Radka, když přes chilskou pohraniční stráž neprojde ani banán?

Devátá vlna

Atlantik je daleko, Pacifik v dohledu. Jednotliví členi výpravy už se konejší myšlenkami na cíl expedice. Jenže v cestě za koncem jim stojí ještě jeden nepřítel, a to je mořská voda a písek. Při cestě po pláži Pacifiku, což měla být původně prima jízda, se totiž jednotlivé vozy i motorka ocitnou do poloviny ve vodě kvůli přílivu. A to není dobré. Ne příliš výkonná auta si se zapadlými koly v písku nedokáží sama poradit, musí tedy přijít na řadu hrubá síla, aby bylo vůbec možné v expedici pokračovat.

Až na konec světa

Expedice Jižní Amerikou se blíží ke svému konci. Vozidla se blíží k cíli a nic už je nemůže zastavit. Ani problémy s motorem, ani ulomené kolo a už vůbec ne intervence na vojenskou základnu argentinského námořnictva, kde budou překvapivě přivítání. Na konci cesty tedy nezbývá nic jiného, než pořádně oslavit a zapít tříměsíční putování od Atlantiku k Pacifiku a pomalu se chystat na cestu do domoviny.

Season 1

Přehled

Série

Tvůrci

Recenze

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Česká republika

Trabantem Jižní Amerikou

Dokumentární

Road Movie

Mezinárodní skupinka dobrodruhů pod vedením Dana Přibáně se poté, co překonala Afriku, vydává napříč Jižní Amerikou. Tentokrát vyráží nejen v trabantech, ale i v polském Fiatu a na slovenské Jawě. Cesta vedoucí přes šest států a dlouhá přes dvacet tisíc kilometrů pro cestovatele nachystala jak mnoho překážek, tak nespočet nezapomenutelných zážitků. Zavede je do Amazonského pralesa, do pouští, budou projíždět pětitisícovými průsmyky And a dostanou se až k oceánu. Podívejte se, jak se skupinka vypořádá s náročnou cestou v první české cestovatelské reality show, která se skládá z dvanácti téměř půlhodinových dílů.

Série seriálu Trabantem Jižní Amerikou

Série 1Epizody 12

Série 1•Epizody 12

Série 1Epizody 12