Ve filmu Vítr a voda Ruiz inscenuje dialog mezi třemi velkými kulturami: Západem, Čínou a Arábií. Představuje si, co by se stalo, kdyby se Š'-tchaoových šest poetických postupů pro dosažení prvotního dechu v malbě aplikovalo na jednu z vlajkových lodí západního umění, Velázquezovy Dvorní dámy (Las Meninas). Ruiz chce, aby tyto tři kultury interagovaly a navzájem se testovaly jako kámen, nůžky a papír v dětské hře. Výsledkem je neřešitelný spor, neporozumění. Mezi těmito kulturními pohledy není možná žádná dohoda ani kompromis.
