Seriály25. 4. 2024
Natáčení druhé Wednesday konečně začíná. Nová řada verbuje známé herecké tvářeZajímavosti 64
- O hudbu k filmu se postaral řecký hudební mág Vangelis.
- Při natáčení podle prvních verzí scénáře, kdy Ford vyřkne dialog "Stůj nebo z tebe udělám mrtvýho androida!", napadl autor příběhu P.K. Dick herce se slovy "Zničili jste mi knihu!". Teprve po několika úpravách byl s příběhem spokojen.
- O zakoupení práv se v roce 1969 zajímal i Martin Scorsese.
- Před Scottem byli osloveni režiséři Adrian Lyne, Michael Apted a Robert Mulligan.
- Kromě Dustina Hoffmana se v souvislosti s hlavní rolí mluvilo i o Christopheru Walkenovi.
- Harrison Ford a Ridley Scott spolu příliš nevycházeli. Po premiéře filmu Ford poznamenal, že to bylo nejhorší natáčení jaké absolvoval.
- Když kosmonautka Ripleyová v prvním Vetřelci opouští těžařskou loď Nostromo, objeví se v rámci zážehové sekvence na monitoru lehce kryptický nápis: "ENVIRON CTR PURGE DR 5". O tři roky později použil Ridley Scott tutéž obrazovku právě v Blade Runnerovi při startu létajícího auta losangeleské policie. Možná šlo o náhodu, možná tím chtěl naznačit, že se oba filmy odehrávají ve stejném univerzu.
- Jedna ze scén, které sice byly natočeny, ale nikdy se nedostaly do žádného ze sestřihů, zachycuje Deckardovu návštěvu Holdena v nemocnici. Aspoň její část je k vidění v dokumentu Dangerous Days: Making Blade Runner.
- ! SPOILER ! Scéna zabití Tyllera byla původně zamýšlena jinak. Ve chvíli kdy mu Roy zatlačuje oči do hlavy se mělo ukázat, že i on je replikantem. Roy by pak objevil místnost kde by v sarkofágu byl pochován již řadu let mrtvý skutečný stvořitel.
- Vzhled Pris (Darryl Hannah) je inspirováno vzezřením Klause Kinskiho z filmu Upír Nosferatu.
- Ve filmu je k vidění spousta neonů a reklam na různé firmy (např. Coca-Cola, Koss, Budweiser, dnes již zaniklá letecká společnost Pan Am, TDK). A během honičky se Zhorou je vidět i neon se znakem počítačové firmy Atari, která byla v době natáčení jedničkou na trhu.
- Scénárista Hampton Fancher psal první verzi scénáře tak, že si do role Deckarda dosazoval ikonu filmu noir Roberta Mitchuma.
- Fotku slavného obrazu Edwarda Hoppera Nighthawks (Noční jestřábi) nosil Scott po čas celého natáčení a všem jí ukazoval, aby jim dodal představu jakou náladu chce do filmu vnést.
- ! SPOILER ! 18 let zůstal Scott tajemný v otázce Deckardova replikanství. Až v červenci 2000 prohlásil, že dle něj je a vždy byl replikantem. Ford se na to sešel se Scottem a pro změnu prohlásil, že se oba jednoznačně shodli, že není a v žádné z verzí ani být neměl. Další kolo tedy bylo až na sklonku roku 2007 při vydání Final Cut verze. Scott se tehdy nechal slyšet, že: "... teď už to snad musí být každému jasné".
- ! SPOILER ! Během filmu má každý z replikantů alespoň jednou červený odlesk v očích. V těch verzích filmu, ve kterých zůstala zachována nezkrácená scéna Rachaeliny druhé návštěvy u Deckarda, lze zahlédnout při odchodu z koupelny velmi podobný, avšak ne zcela shodný, odlesk i u Deckarda.
- Úplně první nástin scénáře počítal se spíše velmi nízkorozpočtovým zpracováním. Byl tedy takřka celý umístěn do pár místností, Rachael by nakonci spáchala sebevraždu a s předlohou neměl společného skoro vůbec nic.
- Batty dá mat při šachové hře s Tyrellem přesně dle tahů šachového velmistra Adolfa Anderssena. Ten tuto slavnou taktiku obětování dámy vymyslel roku 1851.
- Joanna Cassidy, představitelka Zhory, působí ve filmu s hadem kolem krku přirozeně, jelikož byl její. Sama přišla s nápadem aby ho během natáčení měla. Šlo o barmskou krajtu a jmenovala se Darling (Miláček).
- V průzkumu z roku 2004, dělaném na zakázku britských novin The Guardian, šedesát vědců zvolilo Blade Runnera nejlepším sci-fi filmem historie. Až za ním se umístila Kubrickova 2001: Vesmírná odysea.
- Scéna zápasu Deckarda s Pris se opakovala tolikrát, že dublérka Darryl Hannah fyzicky odpadla. V některých záběrech je tak nahrazena mužským kaskadérem, který byl narychlo sehnán přes obědovou pauzu.
- Gaffův palubní počítač ve vznášedle zobrazuje stejnou sekvenci, která je k vidění i ve Vetřelcovi.
- Děj filmu je oproti předloze posunut dále do budoucnosti. Konkrétně z roku 1992 do roku 2019.
- Ridley Scott dodnes tvrdí, že předlohu před zfilmováním nečetl, aby mu neomezovala jeho vizi, kterou získal po přečtení scénáře.
- Ve verzi z roku 1982, která obsahovala happyendovou scénu s vyjetím Deckarda a Rachael mimo město ven do přírody, byly v tomto závěru využity nepoužité záběry horské krajiny z Kubrickova Osvícení.
- Slavná hypnotická scéna se zamyšleným Deckardem u piana a cválajícím jednorožcem v zamlženém lese byla původně kamerovým testem pro scénu s jednorožci pro Scottův připravovaný fantasy film Legenda. Jednorožec se ve filmu objeví i v jiných podobách. Jako origami v závěru a v plyšové podobě v dílně hračkáře J.F. Sebastiana.
- První verze filmu, která byla pouštěna nejužšímu štábu měla takřka čtyři hodiny stopáže. Ač se to všem líbilo a znali scénář, tak nikdo včetně Scotta údajně z filmu nepochopil o co tam vlastně jde. Proto vznikl nápad na dodělání voice-overu, který vysvětloval Deckardovy myšlenkové pochody. Až na to že nikdo netušil co by měl říkat a jak. Při zvukových dotáčkách pak Ford prohlásil: "To je bizarní, fakticky bizarní a nikdy to nemůže fungovat." Scott se kvůli tomu dostal do sporu s Warner Bros a finální verze voice-overu, která byla v původní kinoverzi, byla již dělána bez něj. Ford byl donucen namluvit ho, jelikož to měl ve smlouvě. Tvrdilo se, že schválně nedaboval příliš snaživě v domnění, že by pak studio od tohoto nápadu odpstoupilo. Po letech to však popřel a řekl, že tato teorie asi vznikla na základě více verzí. Konečnou podobu voice-overu nakonec psal scenárista, který do té doby neměl o filmu ani ponětí. Ford i Scott jsou na tuto verzi dodnes alergičtí, byť spousta lidí ze štábu ji má naopak raději než ty novější sestřihy.
- P.K.Dick byl pozván na natáčení. Když mu pouštěli prvních pár hotových trikových záběrů byl v šoku jak moc je to ve shodě s jeho vizí budoucnosti. Udivovalo ho to o to více, že v předloze prostředí zase tak moc popsané není.
- Některé z budov v dáli při záběrech města z výšky jsou vypůjčené makety vesmírných lodí z jiných sci-fi filmů. Například na střeše policejního okrsku je použita část makety vesmírné lodi ze speciální edice Blízkých setkání třetího druhu. Jinde ve filmu je zase maketa Millennium Falcon Hana Sola z Hvězdných válek či model lodi z Carpenterovy sci-fi Dark Star (ta je k vidění za asijským billboardem, když se Gaffovo vznášedlo blíží k policejní stanici).
- Tyrrelovy pyramidy jsou sice ve filmu dvě, ale postavena byla jen maketa jedné a to ještě pouze z poloviny. Druhá se točila pootočením první.
- Blade Runner je jedním z posledních velkých filmů, ve kterém nejsou žádné digitální efekty. Sice v úvaze nějaké byly, ale muselo se od nápadu opustit kvůli nedostatku financí a obavě, že rychle zastarají. Vše bylo tedy děláno přímo na place klasicky po staru a puntičkářsky detailně. Makety a miniatury města měly kolem pěti až osmi centimetrů. K navození prostorového dojmu a zakrytí detailů se využilo kouře.
- V závěru již nezbývaly peníze na další den natáčení, ale scéna noční konfrontace Deckarda a Battyho ještě nebyla kvůli úsvitu zcela hotova. Byla tedy dotáčená v ateliérech, do kterých byl celý venkovní set narychlo převezen.
- Holubice v závěru měla odletět, ale kvůli celovečernímu natáčení v dešti byla tak mokrá a ztěžklá, že se nedokázala odlepit od země a tak jen poskakovala po scéně. Vzniklo tak náhradní řešení s holubicí letící za úsvitu k nedeštivé obloze.
- V noční scéně kdy postava Battyho přeskakuje s holubicí v náručí ze střechy na střechu je přímo Hauer. Původně ho měl sice dublovat kaskadér, ale ten se při prvním skoku zranil. Náhradní kaskadér zase nebyl Hauerovi moc podobný a vzhledem k časovému presu a blížícímu se úsvitu, tak nezbýval čas shánět někoho jiného.
- Pro film muselo být vyrobeno dvakrát více všech kostýmů než je běžné. Bylo to z důvodu, že takřka stále ve filmu prší a nemohlo se tedy čekat až kostým uschne.
- Scott si rozladil celý štáb svým prohlášením pro anglické noviny, že raději natáčí v Anglii než v Americe. Štáb si na protest nechal vyrobit trička s nápisem "Yes Guv´nor my Ass!". Scottovi se to doneslo a tak pro zmírnění napětí i on přišel na plac v tričku. Měl na něm nápis "Xenofobia Sucks" a navíc si pořídil velmi extravagantní klobouk s nápisem "Guv". Vůbec celé natáčení Blade Runnera provázelo velké napětí mezi štábem a režisérem, mezi herci, producenty, apod. Vzhledem k obtížím, nejistotě a mnohdy nepřátelské atmosféře spousta lidí raději skončila než by pokračovala dále. Mezi štábem si film získal přezdívku "Blood Runner".
- Ve scéně z baru měla být taneční scéna "zabahněné" Zhory s jejím hadem, kvůli které vymysleli choreograficky velmi složité číslo. Ovšem kvůli její nákladnosti se nakonec tato scéna vyřešila tak, že ve filmu je jen záběr na Deckarda, který toto představení jakoby sleduje a divákovi ho přibližuje pouze hlas uvaděče na scéně.
- V jedné ze scén, které nakonec nikdy nebyly použity, je záběr na pokuřující Pris, po které pobíhají bílé laboratorní krysy. Darryl Hannah to dodnes mrzí, jelikož v sobě kvůli této scéně musela překousnout svou hrůzu z těchto zvířat.
- Natáčení nabíralo nevídaný skluz , ohromně se tím prodražovalo, ale Scott si dál v klidu natáčel desítky verzí jednotlivých scén, byť již dle ostatních tvůrců nejlepší verzi stejně dávno měli natočenou. Navíc hlavní hvězdy začali být proti Ridleymu. Mezi štábem tak šli zvěsti tom, že jeden z nejvíce nervózních producentů filmu Bud Yorkin zařídí Scottovo vyhození a převezme díky svým režisérským zkušenostem dotočení filmu. Tyto obavy přiživovaly navíc Scottovi mnohahodinové schůzky s producenty za zavřenými dveřmi, aniž by kdokoli cokoli věděl.
- Při natáčení některých exteriérových scén byly na budovy nainstalované reprobedny, ze kterých zněla Vangelisova hudba. Scottovi šlo o navození atmosféry a zároveň to pro štáb znamenalo "akce".
- Původně ve filmu nemělo být až tolik nočních exteriérových, deštivých scén zahalených v kouři. Ale jelikož na denním světle bylo až příliš vidět, že jde o kulisy bylo raději zvoleno natáčení v noci za kouře a deště, aby nebylo vidět mnoho detailů. A také proto, že to vyšlo levněji.
- Ve scéně natáčené v Bradburyho budově je dojem špíny a bláta na zemi navozen roztrhanými kusy korku. Bylo to z důvodu, že filmaři v ní mohli natáčet pouze přes noc, jelikož přes den byla normálně využívána, a tak potřebovali něco co mohou uklidit ihned a nezanechá to žádné stopy.
- Ve scéně kdy Darryl Hannah utíká před postavou J. F. Sebastiana a následně vrazí do zaparkovaného auta, tak to nebylo v plánu. Na place bylo díky mokru tak kluzko, že podklouzla a sklo prorazila. Dodnes jí zůstala na památku jizva na paži. Scéna ve filmu pro svou realističnost zůstala.
- Chemie mezi Fordem s Sean Youngovou nefungovala v klasickém smyslu. To tvůrci viděli již na place a naprosto evidentní to bylo především při natáčení milostné scény. Přišlo se tedy s nápadem pojmout ji jako takovou formu potyčky, spíše než jako klasicky romantickou scénu.
- Ridley Scott se tak upnul na vizuální stránku filmu, výpravu a detaily kolem, že takřka vůbec nediskutoval s herci co od nich chce a jak on vidí jednotlivé postavy. To vadilo především Fordovi, který vlastně po celé natáčení pořádně nevěděl zda je jeho pojetí ve shodě s režisérovým.
- Ve scéně v Tyrellově kanceláři jsou sloupy v hale obráceny vzhůru nohama. Původně byly postaveny normálně, ale Scott chtěl aby více vynikly.
- Vyrobení dekorací pro Deckardův byt mělo vyjít na cca 50,000 dolarů, ale vyšplhalo se až k 175,000 dolarů. Byt byl plně vybaven, spouta věcí byla dokonce i funkční, ale ve filmu je vidět minimum z těchto vychytávek.
- Neon, který se odráží za Deckardem, když na něj kamera poprvé najíždí při návštěvě bistra, vychází z japonského znaku pro "Původ", ale je upraven tak, aby vzdáleně připomínal mapu světa.
- Pro film bylo navrženo celkem 54 futuristických automobilů. Z důvodu malého rozpočtu se však realizovalo pouze 27 typů.
- Vizuální stránku filmu výrazně ovlivnily kresby ze Scottova oblíbeného komiksového magazínu Heavy Metal.
- Původní návrhy počítali s tím, že vše bude klasicky futuristické. To se změnilo, když si Scott uvědomil, že nebude mít dostatek financí a tak přišel s nápadem "retro-future" vzhledu budoucnosti, aby se daly použít staré zašlé budovy, apod.
- Verze esperanta, kterým mluví postava Gaffa, nebyla ve scénáři. Přišel s ní až sám představitel role Edward James Olmos. Scottovi se nápad moc líbil a celou jeho realizaci nechál právě na Olmosovi. Ten univerzální řeč budoucnosti založil za použití základních frází z maďarštiny, němčiny a francouzštiny. Alespoň si to myslel. Při uvedení v Maďarsku však obecenstvo dostávalo záchvaty snímku, jelikož to co říká znamená mimojiné i "koňský penis".
- Malá role vyšetřovatele Holdena z úvodní scény filmu byla dopsána a obsazena Morganem Paullem "za odměnu" poté co zastupoval Forda při kamerových zkouškách u výběru dámské části ansámblu.
- Stacey Nelkin při kamerových zkouškách na roli Pris zaujala natolik, že jí chtěli obsadit alespoň do role pátého androida Mary, která je sice v předloze, ale ve scénáři se s ní nepočítalo. Ovšem než postavu stihli zakomponovat do scénáře, udeřila stávka scénáristů a z nápadu sešlo.
- Rutger Hauer byl do role androida Roye Battyho obsazen, aniž by se s ním Scott kdy osobně setkal. Natolik ho zaujal z filmů, které s ním viděl.
- Nápad na obsazení Harrisona Forda přišel v době kdy v Londýně dotáčel Dobyvatele ztracené archy. Tvůrci se na něj jeli podívat a při první schůzce s ním ihned padl jeden ze záměrů filmu. Ford totiž přišel se svým "jonesovským" kloboukem. Původně měla postava Deckarda celý film nosit obdobný klobouk ve stylu klasických noir hrdinů, což by již nešlo, jelikož by diváci v postavě zpočátku viděli spíše Indyho než Deckarda.
- Dustin Hoffman byl nejvážnějším kandidátem na roli Deckarda. Scott se s Hoffmanem sešel mnohokrát a celý projekt spolu probírali mnoho hodin. Jednání s ním zašla tak daleko, že i kreslené storyboardy některých scén již byly připravovány s jeho podobou. Ač nemohl dostát klasické představě fyzicky vybaveného policisty, tak obvzláště Scottovi se zamlouval nápad obsadit vzezřením pravý opak klasicky hrdinného filmového policisty. Šlo mu především o herce, který by dokázal dát postavě potřebnou hloubku.
- Nejslavnější věta z filmu "All those moments will be lost in time, like tears in rain..." nebyla původně vůbec ve scénáři. Šlo čistě o Hauerovu improvizaci při první čtené zkoušce.
- Ještě za prvního scenáristy Hamptona Fanchera měl film začínat scénou, ze které by zpočátku nijak nebylo poznat, že jde o sci-fi. Odehrávala by se v běžné chatce, kde by seděl zamyšlený Deckard v baloňáku. Venku by se stmívalo, dopravní prostředek by zastavil pod okny, dovnitř by vešel muž, šel by si ohřát polívku a pak by byl zastřelen Deckardem. Zdánlivě bez důvodu. Poté by zastřelenému rozevřel ústa a vytáhl elektronické součástky, strčl by je do kapsy, vyšel ven, nasedl do auta a odletěl. Až poté by naběhly úvodní titulky.
- Scénář byl původně velmi interiérový. Až Ridley Scott do něj vnesl myšlenku vyjít ven do ulic mezi obyčejné lidi.
- Původně film produkovala menší společnost Filmway. Projekt však velmi rychle překročil plánovaný rozpočet 12,5 milionů dolarů a dostal tuto společnost do vážných finančních problémů. Filmaři již stavěli kulisy, všem běžel plat, avšak tak nejistý a nákladný projekt nikdo nechtěl převzít. Nakonec tak 7 miliony učinili Warner Bros výměnou za práva na americkou kinodistribuci. To však bylo málo a tak se ještě sehnalo dalších cca 7 miliónů u produkční společnosti výměnou za práva televizní. Tady je prapočátek těch neuvěřitelných sedmi rozdílných sestřihů Blade Runnera.
- Ridley Scott původně film dělat nechtěl, jelikož právě dodělal Vetřelce a nechtěl se hned pustit do vod stejného žánru. Pohrával si však s myšlenkou někdy v budoucnu zadaptovat Herbertovu první část Duny. Projekt vzal až ve chvíli kdy mu zemřel starší bratr Frank, se kterým si byl velice blízký, na rakovinu. Potřeboval se rychle upnout k práci. To se podepsalo mimo jiné i na specificky depresivní atmosféře snímku.
- Deckard v závěru filmu od spojení s Pris z auta přibližně dvacet minut v kuse nepromluví, byť tak říkajíc nesleze z plátna. Přesný čas se liší verzi od verze, kupříkladu ve Final Cutu 2007 je to 19 minut a 54 vteřin.
- Blade Runner vznikl na motivy novely, filmaři velice oblíbeného autora "paranoidních" sci-fi, P. K. Dicka "Sní androidi o elektronických ovečkách?" napsané roku 1968. Trvalo tedy 14 let než byla zadaptována pro stříbrné plátno.
- Původně zvažovaný název byl Dangerous Days (ten byl nakonec použit po pětadvaceti letech pro dokument Dangerous Days: Making Blade Runner). Uvažovalo se i o názvech Android, Animal či Mechanismo.
