Yedinstvennaya

Kolja Kasatkin, který ve své ženě Tanjuše viděl ideál ženské krásy, něhy a laskavosti a miloval ji až k zapomnění, byl bezradný tváří v tvář planým řečem rádoby přátel o její údajné nevěře. Když jednou Nikolaj našel svou ženu s ředitelem sboru, požadoval rozvod. Bývalí manželé se však i nadále milovali, a tak byli v odloučení nešťastní. Kasatkinovo nové, uspěchané manželství mu klid do duše nevrátilo. V každodenní agónii a ve snaze o návrat do minulého života ztratil i svůj starý sen – žít a pracovat na Dálném východě, kde sloužil v armádě. Oba si příliš pozdě uvědomili, že láska neodpouští ukvapená rozhodnutí a že je třeba ji umět chránit a udržet.