Pouštní duše

Kolumbijská poušť je domovem pro poslední příslušníky*ce národa Wayuú, kteří*ré dnes žijí v rezervacích na okraji společnosti. Jednou z nich je i stárnoucí Georgina, jejíž původ a skutečná identita jsou pro úřady záhadou. Ve vytrvalé snaze být uznána a rozpoznána v novém domově, kam kvůli své queer identitě uprchla před svými bratry, naráží na absurdnost úředních požadavků i marnou touhu po sounáležitosti. Její otisky prstů, nezbytné k vydání občanského průkazu, připomínají větrem naváté tvary písečných dun. Rozlehlá poušť se stává prostorem nekonečného čekání na přisouzení místa ve svém klanu i zemi. (Jeden svět)