Hoy como ayer

Jeden den ze života Juana Carlose Godoye, zpěváka. Zdlouhavými záběry, vždy z pevných úhlů kamery, sledujeme stárnoucího baviče od chvíle, kdy se připravuje na vystoupení v restauraci. Kamera míří do chodby, kde vidíme, jak „Juanca“ vychází z koupelny a pečlivě se obléká. Během dlouhé jízdy do města svého mládí, kdy je vidět jen jeho tvář a část ubíhajícího okolí, padnou první slova až po více než devíti minutách. „Točíte docela němý film, že?“ Stařec zpívá své tanga – jsou ukázána v celé své délce, občas mimo pevný rám – pronáší pár šibalských poznámek a pracně jí své nedopečené šunkové sendviče. Publikum zbožňuje snědého performera s jeho neochvějným hlasem. „Jsi věčný, Juanco,“ chválí ho lidé. Příští úterý se vrátí.