L'Amour, la mort, les fringues

Lnou nám na kůži i v duši, na oblečení. Myslíme si, že je kupujeme, ale ony vlastní nás. Pozor! Tyhle hadry jsou zrádné: zdaleka nás neoblékají, spíš odhalují naše komplexy, naše nálady... Přitisknuté na ramínkách, i na naše vzpomínky, vykonávají zákeřnou diktaturu. Zachumlané, schoulené k sobě, budují v našich skříních hráz proti zapomnění. Často navždy potřísněné inkoustem nebo rybízem, nasáklé parfémem, někdy slzami, naskládané nebo poházené na našich policích, zůstávají navždy spojené se šťastnými i nešťastnými kapitolami našeho života. Právě skrze evokaci svého šatníku Gigi, Eva, Marie, Nora, Françoise, Amanda, Lisa a další evokují minulost, zmeškané schůzky i ty, které jim změnily život, radosti a dětské revolty, chichotání, zklamání, dramata, večírky a také naděje…