Chudý, ale vzdělaný Mahim a jeho přítel z dětství, bohatý, ale konzervativní Suréš, se zamilují do stejné ženy, pokrokové Achaly. Mahim si ji vezme a odstěhují se do vesnice, ale ona nemůže na Suréše zapomenout. Její doutnající nespokojenost se projeví v odporu k osiřelé Mrinal, kterou vychoval Mahimův otec, a dramaticky se zhmotní, když jim shoří dům. Mahim onemocní, Suréš ho zachrání a Achala ho uzdraví. Ve vlaku (metafora pro nezvratně lineární běh života) do lázní, kde se má Mahim zotavit, Suréš za deštivé noci podlehne pokušení a uteče s Achalou. Na konci filmu dochází k pochybnému usmíření, kdy je Achala zobrazena, jak následuje Mahimův "dobrý" tradicionalismus, přičemž Šaratčandra jen stěží skrývá nepřátelství vůči Achalině liberálnímu zázemí v hnutí Brahmo Samaj.
