Ponce de León

„Kdybych neměl tělo, dokázal bych divy. Ale tělo mě drží, zpomaluje, zotročuje.“ – Ponce de León. Náš Ponce de León objevil pramen mládí a napil se z něj v posledních chvílích svého života. V okamžiku se stal navždy starým – osmdesátiletým Španělem, který bude kráčet po zemi staletí za stoletím, sledovat, jak korálové základy ustupují mangrovovým bažinám, jak jsou bažiny vysoušeny a staví se budovy, jak budovy chátrají a bažiny se vracejí. Náš Ponce de León je nesmrtelný, pro kterého představuje čas největší dilema – je to konstanta, danost, a jeho osobní boj spočívá v tom, že se snaží buď čas zcela zastavit, nebo přimět ručičky na jeho hodinách, aby se pohybovaly stále rychleji. Pro Ponce de Leóna je čas problémem těla, a pouze únikem ze svého těla může uniknout samotnému času.