Jasmíniny slzy
Komentáře

Skvělý film W.Allen zase na koni a Cate Blanchett úžasná...asi scénář psaný na tělo...radost koukat. Je pravda , že díky hlavní představitelce už nekoukáme a necítíme slabší místa...ale nakonec Woodymu jsem to schopen odpustit.

Woody Allen ženám rozumí a jeho Jasmíniny slzy to dokazují. Příběh postupně odhaluje pozadí současného stavu hlavní hrdinky a velmi podrobně rozebírá všechny její kladné i záporné vlastnosti či postoje. Také ostatní postavy jsou podrobeny analýze a v konečném závěru, po podtržení a sečtení vychází překvapivý výsledek.
Cate Blanchet je okouzlující osoba a výborná herečka, její postava pendluje mezi nesympatickým odsouzením a sympatickým pochopením diváka. Může si za všechno sama nebo je částečně obětí okolností? A je přepych skutečně zárukou šťastného života? Postava její "adoptivní" sestry dokazuje, že držet se při zemi je asi bezpečnější. Mužské role jen slouží jako rekvizity a jejich nitro se odhaluje jen okrajově. Přesto dokonale doplňují životní mozaiku, která působí tak věrohodně, až to děsí.

Blue Jasmine je z řady vážnějších filmů newyorského klasika. Pochopitelně v něm nechybí ani jeho břitký humor, ale zřejmě mistrovi s přibývajimi léty a zkušenostmi s hysterickými herečkami a nafoukanými primadonami došla trpělivost hořké pravdy halit do snesitelného obalu cynické legrace.

Jeden z důvodů, proč u tohoto filmu všichni nejásají nadšením je také to že, a teď mluvím samozřejmě za sebe, že jsem si chtěl u jeho sledování občas prohnat hlavou kulku. Podobný pocit jsem měl shodou okolností u filmu jiného klasika, a to Federica Felliniho a jeho klasického dramatu Cabiriiny noci. Oba filmy toho maji společného víc, než by se mohlo zdát. V centru je výrazná ženská hrdinka, obě prochází těžkou sociální situací a obě jsou absolutně neschopné ji racionálně vyřešit. Každopádně mistr se Fellinim tentokrát neinspiroval. Přiznanou inspirací je tak Tramvaj do stanice Touha dramatika Tenesee Williamse.

Na film jsem byla dlouho zvědavá a vyloženě nezklamal, pád z výšky zajímaý...

77 let je slušný věk na to, pořád tvořit a točit. Najít nová témata musí být velmi obtížné. Tentokráte o nenasytnosti a malé pokoře k životu přes peníze a jak jinak vztahy, nároky na osobní prospěch. Tak si kladu otázku, jestli všechny ženy jednají při výběru životního partnera podobně jako obě hrdinky a jestli muži jsou takové trosky. Možná trochu umělé, vyhrocené, ale jemně a dobře zahrané, napsané. Opět malinko jiný Allen, což oceňuji, že nezapadl do seriálového tempa evropských kousků z poslední doby.

Filmy Woodyho Allena jsou zvláštní a někdy na hlavu, ale tohle se povedlo.
Zábavný a reálný film a moc se mi líbila Cate Blanchett.

Film, který funguje zejména díky přesně aplikovaný flashbackům a výkonu Blanchettové. Ostatní jsou tak nějak standardní, Hawkinsová dokonce klasicky rozhýkaná přesně na úroveň úderu pálkou. A herci sem tam dobré, i když se hrubky najdou.