Pokud vydržíte slabší první polovinu tohoto díla, tak po druhé budete mít výrazně kladnější pocity. Film se rozjíždí opravdu pomaličku, přirovnal bych to k mému klasickému všednímu dnu. Po kalbě ráno vstanu a začínám hledat sám sobě smysl. Přemýšlím jestli půjdu na přednášky, na které stejně nepůjdu a pomalu se probouzím. Odpo nějaké to cviko, ale už se pomalu rozjíždím a přemýšlím kam večer zakotvím na pivko, začínám plně fungovat. Ve druhé části tohoto představení se stal film zajímavým, pěkný jakoby western s dobrou plejádou herců, kteří se, ač všemožně zmrzačení, snažili pozabíjet pár indiánů na záchranné misi. Způsob vyprávění příběhu se mi fakt líbil, trochu Tarantino styl, a to cením.
Nevím, co na tom kdo vidí tak úžasného. Ano, je to kanibalský horor naroubovaný na westernové prostředí, což je hodně dobrý nápad, má sympatické hlavními hrdiny, luxusní kanibalské hnusáky, asi jednu drsnou gore scénu a to je všechno. Čekat hodinu a půl než se něco začne dít a celou dobu pozorovat, jak týpci projíždějí nebo procházejí krajinou, to mě tak úplně nebaví. Ani to finále nakonec nevygradovalo tak jak jsem čekal. Nemůžu říct, že by to bylo blbě natočené nebo zahrané, ale za mě nic, co by mi utkvělo. Russell si loni vybral své westernové chvilky a v obou případech nasedl do poměrně zdlouhavých záležitostí. Za sebe dám radši přednost třeba dánskému Salvation.
To se sejde profesionální zabiják indiánů, zhrzenej manžel, šerif, jeho senilní asistent a je z toho neuvěřitelnej mix westernu s hororem někdy tak brutálním, že jsem po letech u filmu odvracel zrak. Tohle by mělo být nikoliv 18+ ale alespoň 30+. Zrak jsem ale rozhodně neodvracel kvůli tomu, že bych nebyl napnutej. 4*
Šerif, který má v zálibě si čas od času skočit pro odměnu za pár zločinců, si sbalí fidlátka a spolu s frajírkem, důchodcem a invalidou (který opravdu něco vydrží, a u kterýho vás štve, proč si sakra nepořídil druhou berli, aby se mohl normálně pohybovat...) se vydává na záchrannou misi. Závěr pěkně po tarantinovsku, ale bez zbytečných keců - prostě se naporcuje člověk a jede se dál.
Wau, musím říct, že z filmu Kosti a skalp jsem byl opravdu nadšený. Rozhodně jeden z nejlepších westernů, jaké jsem kdy viděl. Především oceňuji, že se nesnaží zavděčit dnešnímu uspěchanému kinematografickému stylu, naopak pečlivě buduje atmosféru, a i díky tomu může být směle klasifikován jako horor. Divák má čas se s postavami opravdu sžít a především jim opravdu fandím. U filmů se mi to nestává často, ale já oporavdu chtěl, aby se výprava zdařila, aby všichni přežili, aby to prostě dopadlo dobře. Akční scény jsou pak divákovi dávkovány v přesných dávkách a musím říct, že v žádném filmu nezní výstřel tak, jako tady. Tady to totiž mělo jednoduše všechno grády. Stejně tak jsem nesmírně spokojený i s uspokojivě uzavřeným koncem. Kosti a skalp jsou tak film, který rozhodně doporučuji ke zhlédnutí.