Žena Gangy

Muž se vrací do míst, kde prožil vášnivou lásku s dnes již zemřelou ženou. Pocit, který cítí, je tak silný, že si představuje, že je stále naživu. Filmy Marguerity Durasové nelze převyprávět, protože nemají zápletku. Žena od Gangy je výsostně durasovské dílo, v němž se snoubí film-obraz a film-zvuk v jednom. Jsou spojené pouze materiální shodou okolností a stávají se bezprostřední diváckou výzvou. Nacházíme se asi někde v Normandii v přímořském letovisku. Ten muž, který sem přijel, tu asi hledá vzpomínky. Vždyť ty domy jsou mu povědomé a někde se tu seznámil s nějakou dívkou. To nejsilnější na spisovatelčině filmovém rukopise je schopnost potlačit či úplně eliminovat narativní a psychologické techniky. Ocitáme se tváří v tvář plátnu, na němž se pohybují nějaké postavy a něco říkají. Spíše kladou otázky, než by na nějaké odpovídaly. (MFDF Ji.hlava)