Já. To. Miluji! Vyrostla jsem na verzi z roku 1987 a když jsem poprvé viděla verzi 2012, byla jsem nesvá. Ten přechod z animáku na 3D verzi byl zvláštní, ale pak jsem si to naprosto zamilovala. První díl, možná první dva jsou takové rozjezdové a nedaly mi ten pocit tohle musím vidět, ale pak to nabralo obrátky a já jsem se vždy nemohla dočkat dalšího dílu. To čekání až se mi díl stáhne bylo úmorné. Tihle noví čtyři želváci si rychle našli cestu do mého srdce a pěkně se tam zabarikádovali. Tahle verze je skvělá taky proto, že jednotlivé postavy mají svůj charakter, svůj styl, své chování, jsou to skutečně individuální jedinci, což se úplně o verzi 1987 říct nedá, tam je snad odlišovaly jen barvy pásek a zbraně. Také to, že jsou opravdu teenageři je velmi důležité a logicky to tak má k teenagerům blíž. Ani nemůžu vyjádřit slovy, jak moc mě mrzí, že tento seriál skončil, já doufala, že z něj bude jeden z těch nekonečných, ale bohužel ne. A zakončení, ty poslední tři díly... To mě upřímně zklamalo. Mě samotnou mrzí, že to píšu, ale přišlo mi to jako takové zneuctění celého seriálu. I tak to ale miluji. Dokonce tak moc, že píši vlastní ff, do které dávám své srdce. Njn, hádám, že jsem se s koncem nikdy nesmířila. Vlastně to vím. A tak v příběhu pokračuji dál. Po svém.
