Les choses d'une vie, exercices d'archéologie intime

Babička filmařky se do tohoto domu nastěhovala v roce 1971. Když Rolande Ségalini zemřela, všechno zůstalo tak, jak to bylo za jejího života. Ale co dělat s tím vším nashromážděným majetkem? Vnučka Céline začíná filmovat toto materiální dědictví a uvědomuje si, že její babička pro ni dodnes zůstává záhadou. Místnost po místnosti inventarizuje, třídí, počítá a aranžuje věci nalezené ve skříních, zásuvkách, kredencích a krabicích do nových zátiší. Je to pokus lépe pochopit zesnulou ženu a zjistit o ní více. Krok za krokem dědička objevuje různá spojení s koloniální historií Francie.