Zahraniční aféra

71%
Zahraniční aféra
Zahraniční aféra

Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)




hanys_
hanys_
18 771 bodů
6
Z těch několika Wilderových snímků, které jsem viděl, je Zahraniční aféra zatím jednoznačně nejslabší. Pořád dobrá komedie, ale tak nějak bez pořádné ženské postavy (2 padesátnice si hrají na třicítky - navíc jedna přehrává a druhá pořád zpívá), což se mi u Billyho stalo poprvé. 6/10
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
8.5
Tohle není typický žánrový film, ani náhodou. Vesele se v něm vypráví o zatraceně vážných a těžkých věcech a Billy Wilder s Marlene Dietrich natáčeli ve válkou zdecimovaném Berlíně, aby také podpořili strádající obyvatelstvo. Výborná klasika, která má také ohromnou historickou hodnotu!

Dodatečné informace

Původní název:
A Foreign Affair (více)
  • Zahraniční aféra
  • A Foreign Affair
  • A Mundana
  • A Sua Melhor Missão
  • Berliinin raunioiden keskellä
  • Berlín Occidente
  • Det hændte i Berlin
  • Det hände i Berlin
  • Een avontuur in Berlijn
  • Eine auswärtige Affäre
  • Escándalo internacional
  • Floga kai pathos
  • Günahsiz melek
  • Külkapcsolat
  • Külügyi szívügyek
  • La scandaleuse de Berlin
  • Scandalo internazionale
  • Sprawa zagraniczna
Rozpočet:
1,5 mil. USD