Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic

„Dvojka“ Perníkové chaloupky je bez diskuse nejoriginálnějším filmovým pokračováním roku. Pokud jste si pod vlivem Němcové, Erbena a bratří Grimmů mysleli, že Jeníček s Mařenkou po upečení čarodějnice žili šťastným životem bez dalších incidentů, šeredně jste se spletli. Svérázný režisér Tommy Wirkola v duchu přísloví „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“, nechal obě děti dospět a začít podnikat v tom, v čem se jako malé proslavily. Jestli jste jako malí tuhle klasickou pohádku neslyšeli, tvůrci vám ji v průběhu úvodních titulků pro jistotu odvyprávějí. Pak už se ale jde na věc. Ocitáme se v typickém středověkém městečku, které sužují obvyklé dobové problémy, včetně únosů místních dětí, jež prý mají na svědomí čarodějnice obývající okolní hluboké lesy. Zdejší ochránce zákona sice tvrdí, že na to stačí sám, ale očividně si lže do kapsy. Starosta proto pozve na záchrannou misi dvě celebrity, legendární lovce čarodějnic Jeníčka a Mařenku. Sourozenci se pustí po stopách únosců s vervou sobě vlastní a jejich práce brzy začne přinášet výsledky. Bohužel jiné, než jaké by si přáli. Zjistí totiž, že proti nim stojí síly mnohokrát mocnější než všechno, čemu museli doposud čelit. Navzdory Jeníčkově cukrovce (jako malý se jednou přejedl perníkem, chudák!) a Mařenčinu kostlivci ve skříni, o němž se nesluší mluvit, se pustí do boje proti mocné přesile, ale zda se i tentokrát dočkají šťastného konce, je ve hvězdách.