Play Dead!

Jedna osoba, na kterou Matthew Lancit nemůže přestat myslet, je jeho strýc Harvey. Tmavé kruhy pod očima, bledý, slepý, nohy amputované. Stejně jako Harvey, i filmař trpí cukrovkou. Má ji pod kontrolou, ale jedna otázka ho neustále hlodá: Jak dlouho ještě? Jeho dlouhodobé (sebe)pozorování se spolehlivě točí kolem obav z nemohoucnosti a zmrzačení. Očekávanou tělesnou hrůzu přenáší do filmu, stylizuje se do role zombie, upíra, opuštěné postavy. Lancit si hravě předjímá svůj potenciální úpadek a servíruje celý arzenál efektů, které – jak dokazují videozáznamy – sahají až do jeho mládí. Ne nadarmo "dead" v názvu připomíná i slovo "dad" (táta). Protože "Play Dead!" také pojednává o jeho vlastní roli otce.