Giulia

Giulia neustále zmítá rozpor mezi touhou cítit se jako doma a být milována a divokou touhou po svobodě. Jednoho dne se ocitne bez domova a začne po svém bláznivém způsobu hledat útočiště a své místo ve světě. Mezi iluzorní touhou po mateřství a způsoby, jak vyjít s penězi, tráví nejparnější dny spalujícího římského léta obklopena prchavými postavami s prázdnými životy, a přesto čistými a úžasnými jako ona. V limbu tvořeném ničím (a vším) Giulia chápe, že je na ní, aby se rozhodla, jak žít, nebo nežít, svůj vlastní život.