Renfield
5 913 bodů •
7
Těch zásadních dvacet čtyři hodin (možná o trochu víc), každopádně ta krátká doba, jenž dokáže naprosto změnit život, budoucí plány, které se zdály být tak blízko. Léto, louka a šťastná Lise, jeden z poetických záběrů kamery, které vlastně nezmizí po celý film, jenom jich na úkor zmaru ubývá. Ten Marcel Zyskind dokáže vystihnout, jeho kamera je k hercům velmi detailní, až dokumentární, přitom venku stejně kvalitně zachytí i poetiku okolní krajiny. Děj samozřejmě stojí na postavě Lise, zprvu mladé ambiciózní dívky podporované matkou, která s ní vidí velkou a především jinou budoucnost. Téměř hodinu po hodině je znát, jak její nadšení postupně opadá, jak tiše přijímá svůj úděl, protože to tak musí být. Je to o náboženství, ale i lidech, kteří ho využívají k pohledu svému, takže i když se vše odehrává v devatenáctém století, nechybí tomu aktuálnost. Výborná je dobovost filmu, prostředí statku, zvyky, kostýmy. Herecky potom především Flora Ofelia Hofmann Lindahl, protože ta proměna tam je i beze slov.