Bratříčku, kde jsi?

74%

Komentáře a recenze 13

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 089 bodů
6
Z toho hodnocení co snímek všude má jsem čekal prostě něco víc. Něco zábavnějšího,něco navíc oproti ostatním filmům. Dostal jsem jen pohodový snímek s pár úsměvnými scénami a příjemným hereckým obsazení kde září hlavně John Turturro. Těch 108 minut se mi navíc chvílemi dost táhlo.
Pete69
Pete69
29 851 bodů
7
Moc pěkná odlehčená vězeňská roadmovie komedie. Vše bráno s velkou porcí nadsázky, byť se film věnuje rasismu, nebo třeba korupci v politice a politikaření. Moc pěkný vizuál a vhodný filtr kamery. Nějak jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že do tohoto snímku George Clooney nepatří, nebo měl mít jiné parťáky.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 283 bodů
6
Coeni trochu (hodně) jinak. A i když je Bratříček docela sympatický film, rozhodně nemá tu pravou šťávu. Je vidět, že se tu tvůrci moc drží na uzdě a sem tam by někoho rádi brutálně zabili, ale nemůžou.
Fingon
16 886 bodů
8
Moc jsem se nesmál, ale jinak je to moc pěkný film
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
7.5
Odysseus Everett McGill (George Clooney) společně se svými dvěma kumpány Petem (John Turturro) a Delmarem (Tim Blake Nelson) uteče z vězení. Jeho cesta domů bude plná roztodivných bytostí, v patách má šíleného policajta a jeho žena už na něj dávno zapomněla. Rozpustilá nostalgická komedie plná starých písniček je variací na slavnou Homérovu Odysseu, kterou Coenovci umístili na americký jih. Film má příjemné tempo, specifický jazyk a humor, který činí z tohoto filmu jeden z jejich vůbec divácky nejúspěšnějších.
lamps
lamps
15 156 bodů
8
Scénáristické bloudění tčřicátými léty, ve kterém záměrně absentuje pevná příběhová osa a postavy směřují za glorifikovanými morálními hodnotami překonávaje přitom nahodilé překážky a proměnlivé motivace. Coenovci ukazují velmi vtipně a nápaditě prostředníček zastaralým společenským hodnotám, které vyústily v největší hospodářskou krizi v dějinách, a jejich postavy se opakovaně zbavují okovů a unikají vstříc budoucnosti, která jim coby dětem nového věku nabízí postupně duchovní i úřední očistu a záchranu. Nesrší to sice vtipem ani zdaleka tak, jak by bylo vzhledem k potenciálu celého námětu a tvůrčí výřečnosti Joela a Ethana zdrávo, ale díky neskutečně energickému uchopení, překrásné stylizaci, hercům a jednomu z nejlepších dobových soundtracků vůbec z toho nelze spustit oči a neužívat si každý z té dlouhé řady originálních uměleckých voleb a postupů. Navíc Clooney je děsnej frajer a třicátá léta americká nejsou jen O myších a lidech, ale také o ropuchách, gangsterech, pomádě a krávách na střeše. Ani se mi věřit nechce, že je Coeni na vlastní kůži nezažili...
Milandob
Milandob
8 900 bodů
6
drsne krimi od Coenovcov >>>> Coenovske hudobne filmy....
Klajnik
Klajnik
8 590 bodů
7
Považuji tuto variaci na Homérovu Odysseu z prostředí ulítlého starého amerického jihu za náramně zábavnou, ač jde znát že to není zcela autorsky vybroušená - má to zkrátka nějaké rezervy: V něčem se mi zdá, že se Coeni drželi trochu zpátky (Nelson během honičky nezasáhne Thompsonem žádného policajta). Jinde zase skřípe ona snaha vycházet ze eposu o návratu (scéna se sirénami), ale dejme tomu, že střelené pojetí coenovského světa trochu vyhlazuje rozdíly mezi starověkým fantasy a groteskně dobrodružným filmem odehrávajícím se ve 30. letech.  Je ale fakt, že Clooneyho postava na konci pronese, že brzy bude celá země elektricky propojena minou časy onoho pověrčivého, zpátečnického jihu - přičemž filmem zaujatý divák by mohl dodat i "kouzelného". Tvrdit o velké hospodářské krizi, že byla kouzelná zní poněkud absurdně a umění samozřejmě má tendenci romantizovat, ale možná bychom mohli tvrdit, že každá doba má své kouzlo (pokud v tu dobu tedy zrovna nežijeme). Kouzelným nebo pohádkovým se nám zdá pojetí Coenovic jihu, jelikož zde zní často hudba (a nemohu říct, že bych si jí neužíval) a takřka vždy působí jaksi neškodně (trochu jak ve filmech u Wese Andersona), ačkoliv se zde mnohdy dějí hrozné věci. Čím víc nad tím ale uvažuju, tím více se mi stírá propast mezi tou Odysseiou a filmem tohoto zasazení. Přesto mi stále přijde, že to šlo vychytat lépe - mít vybroušenější, dotaženější vizi... Pokud bychom však toto odsunuly stranou, tak film dobře funguje díky skvěle zahraným roztodivným postavičkám dostávajících se do zábavných situací - díky své lehkosti a zábavnostní dějovosti. Osobně pak promíjím filmu jistou nedotaženost, zkratkovitost a umělost, kdy třeba scénář potřebuje postavy svést opět dohromady, ale dojde k tomu způsobem značně nevěrohodným (pochybuji třeba, že by ve 30. letech brala policie vězně do kina). Také mi bylo úplně volné, jestli se Clooneyho Everett McGill dostane ke své ženě a získá si zpět její náklonnost tím, že se stane seriózním člověkem. Mně, jakožto divákovi poskytlo mnoho zábavy to, že není seriózní a není tedy důvod být zainteresovaný do toho, aby se takovým stal - kord když jeho žena má ve filmu minimální screentime. Pokud má divák co možná nejsnáze propadnou imerzi, měl by jeho zájem souznět se zájmem protagonisty a je na scénáristovi, aby děj zkonstruoval tak, aby toho bylo dosaženo. Zde totiž divák nechce, aby se Everett stal zodpovědným a žil šťastně se svou ženou. Chce, aby brázdil americkým jihem se svými dvěma přáteli z basy a dostával se do dalších roztodivných situací. Výsledkem této nedotaženosti jest, že se film může zdát lehce o ničem, ačkoliv chce být o vykoupení, přátelství a vzácných chvílích s přáteli sdílenými. Ponaučení však příliš nezarezonují. Motiv vykoupení nefunguje, protože postavy vnímáme jako nevinné. Příběh začne jejich útěkem z vězení, ač by měl začít tím, co je dostalo do klepet. Dále bychom měli být manipulováni k tomu, abychom si přáli jejich vykoupení. Toho by šlo docílit tak, že by divák byl svědkem toho, jak jejich povahové vady vedou k důsledkům, které by divák vnímal jako nežádoucí. Současně by ale musel být držen k tomu, aby postavám zachovával přízeň a nezanevřel na ně. Jelikož však film celý film hraje na dosti lehkou a humornou notu, tak výstupem každé povahové vady postav je situace, která je divákem žádoucí a tudíž není důvod si přát, aby se ze své zhovadilosti vykoupili. Z podobného důvodu toliko nerezonuje ani motiv přátelství. Postavy spolu sice zažívají dobrodružství a je mezi nimi funkční chemie, ale nezdá se, že ony samy si toto dobře uvědomují (chápu že jistá zaslepenost je humoristickým kouzlem jejich charakterů) a chtějí, aby právě toto dále trvalo. Zdá se, že to spolu táhnou spíš proto, že v tom jsou spolu a když dvě postavy udělají něco pro jednu v nouzi, tak to nepůsobí jako big deal plný rizik, jenž je hnán solidaritou, protože v tomto fikčním světě jde i vysvobození z vězení jako po másle a lze to smáznout jednou scénou. Poslední scéna, která třem hrdinům přísluší jejich příběhy příliš neuzavírá a není jasné, jestli spolu budou trávit čas i nadále. Následná poslední scéna je pak věnována tomu, jak Everettova manželka pičuje protagonistu. Snaha být za každou cenu pohádkově lehký a ulítle zábavný zde znemožňuje vážná tematická vyznění příběhu, který v úvodu předjímají skrze slepcovo proroctví a o nějž se tvůrci (nedůsledně) snaží. Jde tedy o nevyjasněný tvůrčí záměr, z něhož vzešlo poněkud vnitřně rozporné dílko. ___Potenciálu bylo dosaženo ze 3/5, ale bavil jsem se skoro na čtyři.
mojmir.sedlacek
6 033 bodů
8
Velmi hravá komediální road movie:-) s jemnými asociacemi na Odyssea, prostě velmi dobrý film. George Clooney zde chytl vážně skvělou roli a také se jí výborně chopil. Blbeček Tima Blakea Nelsona byl také zahrán s grácií:-). Toto byl můj první film od Coenů a musím od nich vidět další, jsem nadmíru spokojen. 4,5*!
výfuk
výfuk
2 975 bodů
6.5
Na motivy Homéra? To snad on tak nudný není ne? Coenovci trochu chňápli vedle. Čekal jsem skoro všechno, ale tohle fakt ne. Jediné co se jsem si z filmu odnesl bylo Man of constant sorrow. Nic extra, nic vyjímečné. Jen jeden film géniů, který skončil trochu jinak.