Klajnik
9 257 bodů •
7
Dokument za ten čas stojí, ale mohl být strukturovanější a ještě bohatší. Nejsem fanda množství stopáže na mluvící hlavy, ale oceňuji, že tu promlouvají různí lidé z různých stran konfliktu.
Dokument se dotýká života pod Saddámem Husajnem a života po jeho svržení Američany poté, co si po brutální válce s Iránem (v níž ho USA podporovaly a v níž byly použity i chemické zbraně a došlo ke genocidě Kurdů) nadělal dluhy a zaútočil na Kuvajt, neboť válka o strategické území s Iránem nebyla k ničemu a sunnitská monarchie Kuvajt má ohromné množství ropy. To už byla pro Amíky červená linie neboť ohrožení dodávek ropy by poškodilo celý globální řád. Těmto širším okolnostem se ale dokument toliko nevěnuje a nenabízí kompletní porozumění celé historie. Aby člověk chápal, jak a proč se to v tom Iráku (případně i na celém blízkém východě) tak zesralo, tak musí znát historii irácko-íránské války (1980-1988).
Tento dokument je o tom, jak to Američani posrali v Iráku a proč je lidé blízkého východu zavrhují. Svrhli sice diktátora Husajna, který to tam "držel pevnou rukou", jenže obyčejným lidem to kvalitu života nezvýšilo, neboť se vytvořilo mocenské vakuum a chaos. Irák má fragmentovanější kulturu a společnost než třeba Irán, s nímž Irák ještě před zde probíranými událostmi vedl válku, v níž USA pomáhalo převážně Iráku (to, kdo v té válce pomáhal komu je z geopolitického hlediska mezinárodních vztahů zajímavé - Izrael prodávala zbraně naopak Iránu, neboť geograficky bližší Irák vnímala jako větší ohrožení. SSSR taky prodával zbraně Iráku, neboť se rovněž snažil potlačit náboženské povstání v Afghánistánu sousedícím s Iránem. Velcí rivalové probíhající Studené války, USA a SSSR, stáli oba na straně Iránu. Čína prodávala zbraně oběma stranám a později i USA, aby z peněz financovala anti-komunistickou milici v Nikaragui, což se později provalilo jako Iran-contra scandal.) Dosud měla v Iráku blíž k moci sunnitská menšina, protože Saddám byl taky sunnita, jenže po jeho pádu se k moci dostala šíitská většina. Výsledkem byly protesty, násilí, povstání a občanské války. Chaosu využily různé extrémistické frakce (al-Káida, ISIS) a Amící kolikrát nebyli schopni rozpoznat civila od nepřítele. To vedlo k tvrdšímu přístupu vůči všem a ještě větší ztrátě důvěry a profilu okupanta. Muslimští fanatici jsou také velmi citliví vůči tomu, aby jim zápaďáci určovali podmínky a šlapali svými neznabožskými nohami po jejich zemi. Ti, co dosud radikální nebyli, se jimi stávali, neboť to je důsledkem života v chaosu a násilí. Ideálně se co nejdřív odpálit ve svaté válce, utéct tomu všemu a pak po zbytek věčnosti hodovat na pannách a jídle ze zlatých nádob.
Škody, které na zemi byly napáchány, mají dalekosáhlé důsledky, které se tamních obyvatel dotýkají ještě dnes.
Dokument se dotýká života pod Saddámem Husajnem a života po jeho svržení Američany poté, co si po brutální válce s Iránem (v níž ho USA podporovaly a v níž byly použity i chemické zbraně a došlo ke genocidě Kurdů) nadělal dluhy a zaútočil na Kuvajt, neboť válka o strategické území s Iránem nebyla k ničemu a sunnitská monarchie Kuvajt má ohromné množství ropy. To už byla pro Amíky červená linie neboť ohrožení dodávek ropy by poškodilo celý globální řád. Těmto širším okolnostem se ale dokument toliko nevěnuje a nenabízí kompletní porozumění celé historie. Aby člověk chápal, jak a proč se to v tom Iráku (případně i na celém blízkém východě) tak zesralo, tak musí znát historii irácko-íránské války (1980-1988).
Tento dokument je o tom, jak to Američani posrali v Iráku a proč je lidé blízkého východu zavrhují. Svrhli sice diktátora Husajna, který to tam "držel pevnou rukou", jenže obyčejným lidem to kvalitu života nezvýšilo, neboť se vytvořilo mocenské vakuum a chaos. Irák má fragmentovanější kulturu a společnost než třeba Irán, s nímž Irák ještě před zde probíranými událostmi vedl válku, v níž USA pomáhalo převážně Iráku (to, kdo v té válce pomáhal komu je z geopolitického hlediska mezinárodních vztahů zajímavé - Izrael prodávala zbraně naopak Iránu, neboť geograficky bližší Irák vnímala jako větší ohrožení. SSSR taky prodával zbraně Iráku, neboť se rovněž snažil potlačit náboženské povstání v Afghánistánu sousedícím s Iránem. Velcí rivalové probíhající Studené války, USA a SSSR, stáli oba na straně Iránu. Čína prodávala zbraně oběma stranám a později i USA, aby z peněz financovala anti-komunistickou milici v Nikaragui, což se později provalilo jako Iran-contra scandal.) Dosud měla v Iráku blíž k moci sunnitská menšina, protože Saddám byl taky sunnita, jenže po jeho pádu se k moci dostala šíitská většina. Výsledkem byly protesty, násilí, povstání a občanské války. Chaosu využily různé extrémistické frakce (al-Káida, ISIS) a Amící kolikrát nebyli schopni rozpoznat civila od nepřítele. To vedlo k tvrdšímu přístupu vůči všem a ještě větší ztrátě důvěry a profilu okupanta. Muslimští fanatici jsou také velmi citliví vůči tomu, aby jim zápaďáci určovali podmínky a šlapali svými neznabožskými nohami po jejich zemi. Ti, co dosud radikální nebyli, se jimi stávali, neboť to je důsledkem života v chaosu a násilí. Ideálně se co nejdřív odpálit ve svaté válce, utéct tomu všemu a pak po zbytek věčnosti hodovat na pannách a jídle ze zlatých nádob.
Škody, které na zemi byly napáchány, mají dalekosáhlé důsledky, které se tamních obyvatel dotýkají ještě dnes.