Ira

Ira znamená „Hněv“, ale titulní emoci zřídkakdy vyjadřuje bezejmenný muž a žena v centru tohoto tlumeného italského dramatu odehrávajícího se na ponurém okraji společnosti. Místo toho tráví noci prací – on na trhu, ona na ulici – nebo neklidně a vytrvale bloumají po svém temném, rozpadajícím se městě. Scenárista a režisér Mauro Russo Rouge sleduje své postavy, jak projíždějí po silnicích osvětlených žlutou září pouličních lamp, prodírají se davem v narůžovělém nočním klubu, nakupují zásoby v oslnivě jasném supermarketu a procházejí se po chodnících s drinky v ruce. Zřídka se vynoří na sluneční světlo; většina děje se odehrává v klaustrofobních vnitřních prostorech nebo v chladném, šedém světle soumraku či úsvitu. Stejně tak zůstávají jejich výrazy odtažité – i když jejich rodící se vztah vyvolá rozhodující akt násilí.