Rupert Sanders vzal všechny výrazné motivy a linky komiksové (a vlastně i filmové) Vrány a v podstatě je hodil do koše. Nová verze je tak dokonale vyprázdněnou, nezajímavou a unylou podívanou, která je fascinující vlastně jen tím, jak dokonale nepochopila svůj předobraz. Ve výsledku se tedy jedná o zaměnitelné temné béčko, které pobaví jen tuzemskými tvářemi a lokalitami.
Nová verze nemá šanci uspět v moderní době, pokud bude natočena líně a nenápaditě. Příběh o lásce i pomstě jsme viděli 100x a Vrána tyto filmy mixuje dohromady tím nejhorším způsobem. Nepřináší v žánru nic nového, chybí tomu atmosféra i výraznější režie. Bohužel ani výborný Bill Skarsgård nemůže dělat zázraky a film nezachrání.
Kromě několika scén (pád do vodních hlubin, pasáže před vstupem do podsvětí) jde o pouhý sled obrazů kopírujících spíše scény z jiných tuctových akčních filmů, v nichž se střídají buď plytké, rádoby romantické výjevy (například ve vaně), nebo naopak surové vyvražďování.
Nová Vrána tak dokáže být poutavá spíš v momentech. Jako celek působí značně nekonzistentně a ne s úplným pochopením pro svůj předobraz s jeho emocionální rezonancí. Původní dějovou linii se sice ambiciózně snaží obohatit o větší množství zvratů i romantickou linku, ale bohužel s postavami, které nevzbuzují příliš sympatií. Pátý pokus o interpretaci této látky tak vyznívá spíše do ztracena.
Změny, se kterými přišli scenáristé během šestnáct let dlouhého předprodukčního a produkčního pekla, kompletně ničí všechno, co dělá Vránu Vránou. Zatímco předloha a první film z roku 1994 jsou plné emocí, symboliky a temné atmosféry, nová verze je podprůměrný, mdlý, utahaný a sterilní snímek o pomstě bez špetky atmosféry. Motiv velké lásky zde sice najdete, ale romance mezi Shelly a Ericem kvůli špatnému scénáři a nevalným hereckým výkonům prostě nefunguje.
Ve výsledku je Vrána remakem, který neměl nikdy opustit hnízdo. Je to film, který se snaží roztáhnout křídla, ale nakonec se zřítí k zemi pod tíhou vlastních chyb. Měl být originální a tak tu došlo ke změně prvků, které byly na původním materiálu tím nejlepším a zcela ikonickým. Skarsgårdův výkon a scéna v opeře sice přinášejí krátké zajímavé momenty, ale nedokážou zachránit diváka před zklamáním nad zcela zničeným osudovým poutem mezi Ericem a Shelly, stavebním kamenem celého příběhu.
Eric a Shelly se milovali, pak je ale zavraždili. Eric však dostává šanci vrátit se ze světa mrtvých, aby se pomstil těm, kdo mu vzali všechno. A taky trochu divákům. Nová Vrána je vizuálně neurážející, i když trošku kýčovitá podívaná s obstojnou krvavou akcí na konci. Bohužel ale i s extrémně nesympatickými hrdiny, nefungující romantickou linkou a atmosférou balancující na hraně směšnosti. Šlápnutí vedle a Rupert Sanders očividně vůbec nepochopil, v čem tkví síla komiksové předlohy a Proyasova třicet let starého filmu.
Chybí ta skutečná osudovost, kterou zvládla dodat původní adaptace Vrány, chybí pocit, že je skutečně něco velikého v sázce, chybí pocit, že někdo novou Vránu realizoval kvůli lásce k zdrojovému materiálu.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
