Olověná vesta

82%

Komentáře a recenze 25

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 088 bodů
8.5
Opět geniální Kubrick. Olověná vesta je kvalitní válečný film,který je neuvěřitelně silný a realistický. Tohle je ten Kubrick,kterého mám tak rád a proč se těším na jeho snímky. Po technické stránce se nedá vůbec nic vytknout. Luxusní podívaná,která diváka rozebere na milion kousků.
Pete69
Pete69
29 761 bodů
8
Skvěle ztvárněná válka ve Vietnamu, film se lehce opírá o syndrom z války.. Vymývání mozků kadetů, kteří jsou připravováni na válku. Trošku akce se člověk také dočká, ale o tom tento film až tolik není. Hlavní je skvělé a jedinečné zpracování a pohled jinýma očima. Mimo jiné také musím vyzdvihnout vynikající scenérie a ruiny vietnamského bojiště. Opravdu moc pěkná podívaná.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
10
Vynikající válečná deziluze. Vojáci hodinu systematicky ztrácejí lidskost, aby ji pak hodinu nesystematicky nalézali. Asi ne zrovna úspěšně.
Fingon
16 886 bodů
8
3x Masakr od začátku do konce a ani se nemusí neustále zabíjet.
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
9
Nesmírně sugestivní film o vojenském drilu, který je natočený principem božího oka. R. Lee Ermey měl za tohle dostat Oskara, ale nebyl ani nominovaný, každopádně jeho postava seržanta Hartmana se stala legendární. Film je technicky brilantní, dívat se na to dá však jen stěží. Každopádně je to brilantní podívaná.
lamps
lamps
15 156 bodů
9
Analyticky asi nejméně podnětný Kubrick, ale čert to vem. Olověnou vestu je úžasné sledovat pro ultimátně osobitý charakter každé scény a pro zajímavé vedení pozornosti, které se (jako tradičně u Kubricka) v nitru odchyluje od postav směrem k ideologii, od akce k důsledkům. Vojín v úvodní části prochází peklem, ale divák se baví řečnickou show militantního magora (Ermey za něj měl dostat Oscara) a závěr ho zmrazí jak eskymo, a ani vietnamská štace příliš nesleduje svědomí postav (spíše naopak: "Jak můžeš střílet na ženy a děti?" -- "Jednoduše. Když utíkají, nemusíš mířit tolik před ně.") a finální rozprava nad umírajícím nepřítelem je pro svědomí jako kopanec do rozkroku. Jeden z nejlepších a nejmrazivějších (proti)válečných filmů, bez debat.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Téměř každý film Stanleyho Kubricka vznikl dle nějaké knižní předlohy. Spartakus, Lolita, 2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč, Osvícení i Olověná vesta. Autobiografická novela Gustava Hasforda The Short-Timers je ovšem rozdělena na tři nezávislé příběhy propojené postavou Jokera, film poté zcela rozšířil povídku první a zcela ignoroval povídku třetí. Kubrickova Olověná vesta tak vlastně ve finále vypráví dva příběhy v jednom, které spojuje postava Jokera v podání Matthew Modinea, téma Války ve Vietnamu a především ústřední téma o tom, jak armáda dokáže vymýt mozek. A buďto vás vyšle na smrt, aby vám někdo v boji prostřelil lebku, nebo se z vás stane monstrum a tu lebku si radši prostřelíte sami. Stejně jako Lovec jelenů Michaela Cimina či Apokalypsa Francise Forda Coppoly je Válka ve Vietnamu prezentovaná jako procházka peklem, ze které ani nemusí být cesty zpět, jako peklo ovšem už prezentuje už samotný vojenský dril. A celá Olověná vesta je díky tomu až nepříjemně intenzivní podívaná. Olověná vesta přitom není ryze vděčná, dá se navíc snadno říct, že si po vzoru ostatních filmů Stanleyho Kubricka dává od diváka takový malý odstup. Ze všech těch válečných filmů ovšem Olověná vesta patří mezi ty nejvíc komplexní díla, které jsou plná silných myšlenek. Pravý význam mužství, vymývání mozků, vliv války na jednotlivce, pravý význam zla, ovlivnění komunitou i překonávání vlastních hranic. Tyhle všechny témata přitom nejsou servírovaná na stříbrném podnose, v průběhu postupujícího vyprávění ovšem vyplouvají na povrch a je ve finále velmi snadné si všimnout, že ve vizi Kubricka není ústředním zlem armáda Severního Vietnamu, ale přesně ten vojenský systém, kterým si protagonista prochází. Ten systém, který možná zařídí, aby mohl Joker válku přežít a již se nadále nebát, není schopen ho ovšem připravit o myšlenku, že žije ve světě sraček. Protože při snaze o to z lidí udělat stroje na zabíjení vojáci přichází o svou lidskost a stávají se spíše ryzími stroji na zabíjení. Jen někteří jsou poté schopni s tímto faktem nadále žít. Už prvních 42 minut filmu by vlastně obstálo jako famózní krátká podívaná, která přesně zpracovává to, že se z některých vojáků ve finále stávají zrůdy, kteří se s tímto faktem nejsou schopni vyrovnat. Zbylý čas poté vypraví druhý příběh, kdy jsou diskuze nad tím, že ten film nefunguje jako celek vlastně poměrně úsměvné. Tyhle dva oddělené příběhy totiž dokáží definitivně zformovat postavu Jokera, zároveň představit paralely (postava seržanta Animal Mother v podstatě představuje, co se mohlo stát z vojína Pylea) a především pohled na Válku ve Vietnam představit v trochu jiném světle než v první polovině. Ve finále pak protagonistu nutí k zásadnímu rozhodnutí, které na něm nejspíš též zanechá nějaké té šramy. A pak jen záleží, jak se s nimi Joker sám v průběhu války vyrovná. To válečné peklo přitom od prvních momentů umocňuje výcvik seržanta Hartmana. Zkušený voják R. Lee Ermey měl původně u filmu sloužit čistě jako odborný konzultant, na Kubricka ovšem při předvádění tvrdého slovníku udělal takový dojem, že stěžejní úlohu získal a i díky jeho autentickému hereckému projevu působí výcvik Hartmana tak nepříjemně a působí přesně tak nelidsky a vzdáleně, jak by působit měl. Kubrick měl i tentokrát čich, vsadil na neznámou tvář a objevil talent, který bude navždy ve filmovém světě výrazný už díky samotné roli seržanta Hartmana. Šikanování, brutalní metody, nějaká ta osudová střelba a pak průchod oním válečným peklem, který doprovázel skvělý vizuál. Za tím krom kameramana Douglase Milsoma (druhý celovečerní film v kariéře) stál především opět sám Kubrick, který svůj důraz na vizuál neopomenul ani tentokrát a to i přesto, že tady ten vizuál přímo hlavní roli nehraje. Když se ovšem člověk podívá na jednotlivý záběr a kamerové řešení, je jasné, že ten perfekcionista Kubrick tam zase byl a zase nelenil. V přesunu z výcviku do akce se sice tak trochu mění tón do víceméně odlehčenější a méně děsivé podívané, přesto to pak zůstává tak trochu odtažité a celé je to vlastně jak sledovat autentický vojenský konflikt, kde je hlavní hrdina pozorovatel, který se až ve stěžejním momentu musí v jedné stěžejní věci rozhodnout a tak trochu přitom svádí boj s osobní lidskostí. Dost možná i boj s vykoupením. Funguje to i díky skvělému výkonu Matthew Modinea, kterého navíc v první polovině skvěle doplňuje Vincent D´Onofrio. Ten film má navíc parádní tempo, kdy pořád kvapí dopředu a přesto v divákovi zůstane ještě zůstat hodně dlouho. Protože jde opravdu o dílo hodné zamyšlení, které ukazuje, že Kubrick si dokázal vyzkoušet každý žánr a přitom z něj vždy vytěžit téměř maximum a jako tvůrce dokázat své mistrovské kvality. Osobně poté vnímám Olověnou vestu jako Kubrickův nejlepší film spolu s Barry Lyndonem a Mechanickým pomerančem. Společně s Lovcem jelenů a Apokalypsou tvoří Olověná vesta svatý trojlístek parádních filmů o Válce ve Vietnamu, kdy je Olověná vesta myšlenkově dost možná nejsilnější (i v takové konkurenci). Skvělá podívaná o procházce peklem a jeden z nejpůsobivějších i nejsilnějších anti-válečných filmů všech dob......
hrumsrt
hrumsrt
9 284 bodů
6
Moje čtvrté setkání s legendárním režisérem Stanley Kubrickem... A jak je pro tolik lidí právě tenhle snímek tím Kubrickovým vrcholem tvorby, tak mě se to tolik nepodařilo nasát a jeho nejlepšími kousky i nadále hrdě zůstává kultovní hororovinka Osvícení a snad až filosoficky přesahující Mechanický pomeranč. Cením Kubricka, že se rozhodl podívat na válečný žánr a podal si ho po svém.. Jenže už jen s samotnou myšlenkou dělat válečné filmy tímhle způsobem mám problém. I když válečné filmy nevyhledávám, tak mám k veškerým historickým událostem tohoto typu respekt a je mi tolik ouzko, když přemýšlím, jak poznamenaná tahle generace musela být.. První půlhodinka ve stylu tréninku a seznamování se s postavami je neskutečně ikonická a veškerý ty parodizace válečných výcviků, spolu s použitím těch pochodovým pokřiků, dělají tenhle film alespoň něčím.. Nepříjemný seržant Hartmann, který dává mladým chlapcům, kteří jsou donuceni bojovat za svoji vlast kdesi v indočíně, téměř každou chvíli ve výcviku hrozně sežrat.. A celý snímek se po celou první půlhodinu soustředí na to, vykreslit hodně ošklivýho Vincenta D'Onofria jako hlavního protagonistu... Až se prostě najednou Kubrick rozhodne přitlačit na pilu a v repetetivním výcviku udělá razantní řez, což je jasně vrcholem celého filmu.. Takže když se trošku přichází změna časoprostoru snímku, už pro mě není téměř možný se onomu dějovému řezu přiblížit. Druhá část, která probíhá už teda ve Vietnamu je ta vrcholná filmařina, která funguje jak poctivým válečným dusnem, tak neuvěřitelně živelnou kamerou.. Jenže všechno, co představí.. Jak pacifisticky vlastně k válce přistupuje, jak pro mě možná i znevažuje všechny, co ve Vietnamu jsou.. Vím, odvážný názor a nepříliš soucitný názor, ale nějak nejsem vnitřně schopen se od války odpoutat a přebrat si ji tou Kubrickovou optikou... Ani mě to nemrzí, nelíbí se mi to a to z úplně jiných důvodů než válečné filmy obecně. Jsem si až moc konzervativní, nebo jen válka ve Vietnamu pro mě není prdel.. 60%
kedl
kedl
6 380 bodů
8
Film rozdělen na dvě části, kde každá má své slabé i silné stránky. 1/2 Tvrdý výcvik, který má ze "sraček" udělat pořádné chlapy, zocelit je, probudit v nich touhu zabíjet a potlačit jakékoliv city k nepříteli, aby to nakonec nebyli oni, kteří přijedou domů v černym pytli. 2/2 je ze samotné akce, kde pěšáci mají prokázat svojí statečnost a odhodlanost(i vůči své vlasti), kterou se naučili ve výcvikovém táboře. První zabití ve vás budí rozpaky(proč? .....), ale poté se z vás stává mašina na zabíjení, aby jste přežili. ......"už od začátku se mi zdálo, že s Vincentem D'Onofrioem není něco v pořádku.
jirka26
6 288 bodů
8.5
Druhá část se mi líbila mnohem víác než první. pro mě nejlepší Kubrick.