Stavros a Charlotte, režisér a jeho životní i umělecká partnerka Charlotte van Gelder, bloumají ulicemi tíživé reality jako imigranti a mapují svět kolem sebe skrze přátelství, cesty a politické snahy. S minimálními prostředky a několika málo rolemi černobílého filmu, které se jim podařilo sehnat, vznikl naprosto nekonvenční snímek, který se vymyká tradičním narativním strukturám a velkolepě odhaluje režisérovu pravou vizi: prvotní kinematografii plnou obrazů, které se objevují odnikud a svobodně komunikují, jako malý zázrak. Velká část mezinárodní filmové kritiky – včetně Francouze Louise Skoreckého, který film popsal jako kometu – bude "Coatti" zbožňovat a bude Tornesovu osamělou cestu podporovat až do konce.
