Recenze filmu Bubák

Do kolekce domácích rodinných filmů přibyl Bubák, původně vznikající pod názvem Můry, lehce strašidelná komedie o dětech, které chtěly využít odjezd rodičů k docela jiné zábavě, než jakou našly pod postelí.

Bubák sice trpí mnoha neduhy a občas opravdu až moc připomíná produkci z „Déčka,“ zároveň však zůstává příjemně odsýpající rodinnou zábavou, která dokáže malé publikum instantně děsit a diváky s občankou potěšit řadou odkazů či retro atmosférou. Bubák je tedy nakonec přesně tou svižnou dětskou jednohubkou, o niž se tvůrci snažili.

Bubák je sympatický, hravý a nápaditý rodinný film, který dokáže zaujmout nejen dětské publikum, ale i dospělé ochotné pustit uzdu své fantazii. Kombinace citu Tomáše Pavlíčka pro hereckou akci a Kateřiny Karhánkové pro animované sekvence dokáže propojit dětské strachy, dobrodružství i jemné hlubší náznaky. Přestože Bubák neklade zásadní filozofické otázky a chvílemi působí až přehnaně naivně, jeho tempo, humorné i napínavé momenty a zábavné postavy činí z filmu solidní jednohubku.

Bubák rozhodně není české Stranger Things a ani jimi být nechce. Kombinace hraného a animovaného filmu pro děti ovšem dopadla relativně uspokojivě, když přinesla na plátna kin příběh o boji s bubákem obývajícím temná zákoutí pod dětskou postelí. Celé je to úmyslně velmi neškodné a milé, takže se nemusíte bát, že svým dětem zaděláte na další trauma.

Herecky v malé roli, ale s velkým účinkem, potěší Jana Plodková, dobře se své postavy maturanta zhostil Otto Dušek, ale vedení dětí je bohužel dost nevyrovnané. A obsadit do hlavní role dívku s vadou řeči, která přitom pro příběh nemá význam, nebylo zrovna šťastné rozhodnutí.