Životopisným snímkem Smetana splnila Česká televize svou veřejnoprávní roli v Roce české hudby, jenž připomíná dvě stě let od skladatelova narození, a poskytla další důkaz všestranného hereckého daru Václava Neužila. Ale jinak se novinka jen přiřadila k linii, jež u historických osobností hledá hlavně sex.
Televizní Smetana se pokouší o komentář o aktuálním rozporu mezi vnímáním uměleckého díla a toxickou maskulinitou umělců. Přitom se však nevěnuje samotnému dílu, takže konflikt působí příliš jednostranně. Na druhou stranu ale sám podkopává vlastní feministické vyznění.
Kdyby nebylo vynikajících výkonů herců, byl by vlastně Smetana smutným filmem o Bedřichovi, sebevědomém, nemocném sukničkáři. Poctou hudebnímu velikánovi však nikoli.
Česká televize Bedřichu Smetanovi při příležitosti dvou set let od jeho narození nenatočila oslavný pomník. Film režiséra Marka Najbrta sleduje hlavně skladatelův divoký milostný život a nebojí se dotknout ani jeho ješitného ega.
Když měl v roce 1955 premiéru první film o Bedřichu Smetanovi, drama Z mého života od Václava Kršky, dobová kritika psala o sentimentalitě, idealizaci a tříšti nápadů, ve které se tradicionalismus potkává s experimentálními postupy. Idealizaci a sentimentalitě se Najbrt se Šafránkem víceméně vyvarovali, to třetí ale platí také pro jejich snímek. Snad za dalších 70 let někdo konečně najde ten správný klíč.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
