Recenze seriálu Ratolesti

Projekt sice slibuje cestu ke kritickému myšlení, jenže mezi „hodnými“ a „zlými“ ji dláždí příliš návodně.

Úvodní díly Ratolestí potvrzují, že osvědčený tvůrčí tým dokáže aktuální společenská témata rozvíjet s patřičnou atraktivitou, nečernobílostí i snahou o sociální přesah. Výrazné motivy, silné herecké výkony i solidní řemeslo jsou však ředěny zatím poměrně zaměnitelnou kriminální zápletkou, u níž musíme zatím jen doufat, že doputuje k výraznému emocionálnímu konci.

Má závažná témata a za sebou dvojici tvůrců úspěšného Ochránce s Lukášem Vaculíkem. Podobně výrazný protagonista zatím v Ratolestech chybí, přesto mají potenciál diváky zaujmout, některé možná i šokovat tím, jak blízko mohou být věci, které v naší rodině nechceme.

První epizoda nastiňuje problematiku drog a poukazuje na generační propast mezi rodiči a dětmi, přičemž postavy nejsou černobílé a nechávají prostor pro morální dilemata. Pokud se seriálu podaří udržet tuto rovinu, má potenciál stát se dílem, které bude vskutku citlivě reflektovat problémy nejen generace Z, navíc způsobem, který nemusí být jen poučný, ale i dramaticky zajímavý.

Stejně jako v případě ceněného seriálu Ochránce, sešli se i u Ratolestí scenáristé Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek, kteří už ukázali, že mají „nos“ na aktuální témata. Ta umí převést do projektu, jenž nerozebírá jen jednotlivé případy, ale má i společenský přesah rezonující u diváků.