Tramvaj do stanice Touha

78%

Komentáře a recenze 4

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 851 bodů
8
Pár let po vzniku divadelní hry, kterou Amerika milovala byl dle předlohy natočen velmi dobrý snímek. Tabu domácího násilí bylo ve světe ještě standardem a i tato hra přispěla k postupnému odnásilnění domácností. Marlon Brando zahrál skvěle a filmově, Vivien Leigh také dobře, ale je z toho cítit divadelní pojetí a trošku přehrávala. Zpracování je výborně.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 283 bodů
8
Rád bych dal pět hvězd, protože ke konci je to neuvěřitelně silné a herci tu opravdu koncertují, nicméně to "holčičí drbání" v první polovině bylo docela otravné. Ne nějak přes míru, ale jak si na to vzpomenu...
Klajnik
Klajnik
8 615 bodů
2
Kdybych nad tím moc nepřemýšlel, tvrdil bych, že mám rád filmy, které se noří do psychologie svých postav. Tento film podle divadelní hry tak činí, ale příliš mu to kvalitativně nepomáhá. Celé se to točí kolem velmi otravné postavy, Blanche, která se přisere do malého bytu ke své sestře, která ji trpí, protože ji lituje, ale její hrubý manžel s ní moc ohledů nemá. Snad by šlo říct, že on je "záporák" tohoto příběhu, ale právě on byl jedinou postavou, s níž jsem soucítil a přál jsem si, aby jí shodil ze shodů a byl konečně klid. Pro mě je zápornou postavou právě slabošská Blanche, kterou užírá vina, v důsledku čehož přišla i o práci, což zatajila sestře, k níž se přistěhovala a kde začala být přirozeně na obtíž. Po celé měsíce si nenašla práci, lhala, hrála si na něco, co není a neaspirovala na to, to změnit. Následně se situace mezi ní a jejím švagrem vyhrotila natolik, že přepla a v závěru jí odváží do nemocnice. Film je sice skvěle natočen a dobře sděluje, co se může s lidskou psychikou stát, ale problém je v tom, že o 72 let později to pro mladého diváka už žádnou výpovědní hodnotu nemá. To by však tolik nevadilo, kdyby film aspoň bavil - on je však otravný. Je těžké vytyčit si takovou postavu a takovou zápletku a současně diváka přimět, aby ji měl rád, aby jí přál něco lepšího a byl do dění zainteresovaný. Divák sice pochopí, proč je protagonistka taková, jaká je, ale mou lítost ani zájem si to nezískalo - protagonistka totiž stále zůstávala stejně pojašená. ___Nedávno jsem viděl Beau is Afraid, což je rovněž film o psychicky narušené postavě (ale navzdory tomu je to film mimořádně zábavný), která se není schopna dát do kupy. Film mě však dokázal přimět s protagonistou sympatizovat a přát mu, aby se ze svého traumatu vysekal. Snad proto, že divák je tímto protagonistou není pouze frustrován, tak je jím i baven navzdory tomu, že je takový pasivní a prožívá natolik absurdní hrůzny v takové kadenci, že po 2 hodinách mu divák i přeje něco lepšího. Protagonistka Streetcar Named Desire, Blanchet, je však celou dobu jen obtížná kráva a to, že jsem zjistil důvod, proč tomu tak je, na mém pocitu z ní nic nezměnilo. Takhle lehké to spisovatel s divákem mého typu mít nebude. Jediný moment, kdy jsem se u film bavil, byly asi 3 minuty před samotným závěrem, kde Brandův švagr vypění, nastaví té postavě zrcadlo, vysměje se jí a je obecně hrubý. Vím, že je to taky hajzl bez pochopení, ale po 110 minutách otravy byl bylo toto špetkou satisfakce. Výsledkem je však poměrně utahaný, nepříliš zajímavý, avšak dobře natočený i zahraný film, který už nechci nikdy vidět. ___Dva dny nazpět jsem viděl jinou filmovou adaptaci Williamsovy divadelní hry, Kočka na rozpálené plechové střeše, což je rovněž psychologická látka o dysfunkčních rodinných vztazích, která na mě však fungovala skvěle. Doporučuji spíš to.
stantheman
stantheman
2 399 bodů
8
Marlon Brando...už v tomto filmu Elii Kazana z 1951 roku je vidět jaký to byl herec. I tady vyčnívá civilním herectvím , které je svěží i po téměř 60ti letech. Herec který mámil ve svém mládí svým exteriérem , ale jeho nitro vůbec nebylo v pozadí. Většina lidí si ho pamatuje samozřejmě jako Kmotra , ale zazářil v mnoha starších filmech..např. Mladí lvi...Co se týče samotného filmu skvěle zpracovaná předloha T. Wiliamse , dodnes v repertoáru mnoha divadel. Jistě i tento film nezklame.