Promlčeno s Karlem Rodenem rozhodně dokáže zaujmout. Asi proto se snímek po uvedení na Netflixu zařadil mezi nejsledovanější filmy v Česku. Co stojí za vznikem těžko uchopitelného projektu? Přečtěte si rozhovor s režisérem Robertem Sedláčkem.
Co naplat, divácká paměť je krátká, filmů přehršel a konkurence solidní. A tak se občas stane, že pomyslný kinematografický klenot kvůli diváckému nezájmu a pragmatickému přístupu kinařů zapadne. Přestane se vysílat doslova dřív, než začal. Ne že bychom něco takového prorokovali mysterióznímu Arvédovi, který dnes vstupuje do českých kin. Pojďme si však připomenout tuzemské filmy, které pohříchu zapadly, ačkoli si to vůbec nezasloužily. Začínáme rokem 2010, statistiky návštěvnosti a tržeb čerpáme z webu Kinomaniak.
V novém filmu Roberta Sedláčka, který tento týden vstupuje do kin, se Karel Roden vrací po dlouhé době do Čech, aby zúčtoval s tíživou minulostí. Výsledkem je duchaplný thriller, jenž rozhodně stojí za pozornost.
Pochází z Vyškova, ale bydlí v Praze na Žižkově. Vystudoval na FAMU dokument u Karla Vachka, později produkoval řadu jeho mimořádných filmů. Na FAMU posledních deset let vyučuje. Je producentem kousavých filmů Roberta Sedláčka Pravidla lži, Největší z Čechů a Rodina je základ státu. Letos v únoru představil svůj nový režijní počin – krátkometrážní Asanaci věnující se pražskému Žižkovu – a nijak nezahálí ani dál. Tlačí k dokončení řadu pozoruhodných filmových projektů.
Hojně obsazovaný divadelní, filmový a seriálový herec Igor Chmela (Mimořádná událost, Láska na špičkách, Největší z Čechů) není jen rozpustilým „partičkářem“, ale též přemýšlivým člověkem. Spolu se svou ženou Janou Janěkovou vede soukromé divadlo Verze a nepoložil ho ani covid. Naopak, právě díky němu dostal impuls natočit krátký snímek s tematikou konfrontace kultu mládí a stárnutí, odcházení.
Česká kinematografie už delší dobu nemá úplně nejlepší pověst. Přesto zde stále vznikají filmy, které dokáží oslovit i náročnější publikum. Zde uvedené snímky patří mezi nejvýraznější a nejzajímavější domácí tituly minulého desetiletí, z nichž mnohé jsou dosud nedoceněné.
Bylo mu pouhých 20 let, když Jan Palach 19. ledna roku 1969 zemřel na následky rozsáhlých popálenin, když se coby "hořící pochodeň číslo 1" rozhodl protestovat proti okupaci Československa a normalizaci společnosti. Symbolicky 21. srpna 2018, 50 let od okupace, bude mít v českých kinech premiéru životopisné drama režiséra Roberta Sedláčka Jan Palach (2018).
České komedie bývaly pojem a netřeba si nic nalhávat, v posledních letech to není žádná sláva. Pořád se ale najdou kousky, které stojí za pozornost. Ne vždy jde o typickou řachandu (nezapomínejme, že komedie má mnoho odstínů, včetně těch hořkosladkých), ale pokud divák chce, důvod k úsměvu si najde.
Štáb filmu Dědictví II (2014) v čele s režisérem Robertem Sedláčkem se po první části natáčení v lokacích v okolí Prahy přesunul na Moravu. Po technických obhlídkách a detailní přípravě se druhý natáčecí blok rozjel 10. července za svítání na náměstí v Kroměříži.
Ve středu 29. května padla ve Skrýšově u Sedlčan první klapka k dlouho očekávanému filmu Dědictví II. Pokračování kultovní komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntag z roku 1992 režíruje Robert Sedláček, autorem scénáře je Bolek Polívka, který se opět představí v roli milionáře Bohuše.
