Je tomu už dvacet let, co měl premiéru první a o šest měsíců později druhý Kill Bill. Dvojfilm Quentina Tarantina vznikal naráz a dodnes marně čekáme na pokračování, na nějž Tarantino nikdy nepřestal lákat. Jeho vznik je však nepravděpodobný už jen proto, že pro Umu Thurman bylo natáčení peklem a nikdy Tarantinovi tak úplně neodpustila.
Režisér a scenárista Quentin Tarantino hodlá předejít filmařské senilitě a oznámil, že jeho nadcházející desátý snímek s názvem The Movie Critic zatáhne za jeho kariérou oponu. Šedesátiletému autorovi Pulp Fiction či Hanebných panchartů není filmová kritika cizí, rozváděl ji například v loni zveřejněné knize Filmové spekulace. Svůj poslední snímek zasadí do 70. let a hlavní roli smyšleného recenzenta, jenž přispívá do magazínu zaměřeného na pornografii, údajně nabídl šestatřicetiletému herci Paulu Walteru Hauserovi.
Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.
Štefánik by byl pyšný a příznivcům tuzemské černé komedie plesá srdce. Invalida od režiséra Jonáše Karáska podává příběh nepravděpodobného povstání důmyslného vozíčkáře proti hrstce vládnoucích mafiánů. Divoce se v něm mísí prvoválečná národní osobitost s panelákovým a zkorumpovaným prostředím slovenských devadesátek. Snímek se teď dá vidět na Netflixu, kde se dostal do desítky nejsledovanějších filmů v rámci ČR.
Letos mu bylo osmdesát, loni v Cannes uvedl film Zločiny budoucnosti, jímž se vrátil ke svým kořenům. Autor snímků Videodrom, Moucha nebo Nahý oběd David Cronenberg se nějaký čas věnoval kultivovaným dramatům typu Východní přísliby nebo Nebezpečná metoda.
Netflix na své platformě uvádí akční drama s komediálními prvky s názvem Krev a zlato. Ústředním tématem je hroutící se nacistické vojsko na jaře roku 1945. Film se natáčel v německé produkci a vznikal i na území České republiky za účasti tuzemských tvůrců (masky, kostýmy, pomocná režie, kaskadéři). Ačkoli to v době zveřejnění upoutávky vypadalo na ambiciózní pokus navazující na Tarantinovy Hanebné pancharty, filmová látka zůstala někde napůl nevýrazné cesty.
Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci. Kromě článku nabízíme i videoverzi VOD tipů, kterou provází youtuber Medojed.
Autor Pulp Fiction proslul nejen vlastní kultovní tvorbou, nýbrž i nebývalým rozhledem a nadšenectvím v oblasti celého spektra kinematografie. Quentin Tarantino je zapálený cinefil, jenž má ve sklepě zrenovovanou videopůjčovnu, spolu s kolegou a kamarádem Rogerem Avarym provozuje fanouškovské podcasty a nově napsal knihu Cinema Speculation, v niž svérazně pěstuje filmovou kritiku. A přirozeně se najde řada jinak uznávaných snímků, jež v průběhu let sepsul.
Dlouhé proslovy nejsou jen doménou divadla, i ve filmu totiž lze vykouzlit strhující monology, jež dávají prostor jak hercům a herečkám, tak i využití filmové řeči. A právě na takové kinematografické perly se dnes podíváme.
Ze severských jazyků k nám pronikají pojmy vyjadřující abstraktní hodnoty. Dánské „hygge“ znamená neokázalou pohodu danou pohodlím a splynutím s přírodou. A finské „sisu“ zase značí neobyčejnou sílu vůle, statečnost, odhodlanost, odolnost, otužilost a vytrvalost. Schopnost stát chladnokrevně tváří v tvář neřešitelné situaci. Tak jako Finové za druhé světové války nebo jako když se ocitnete v lese, musíte vykonat velkou potřebu a kolem jsou jen jehličnany a žádný lopuch.
