Name: Až na krev
Released: 2007
Duration: 152 min
Rating: 81
Cast: Daniel Day-Lewis, Paul Dano, Ciarán Hinds, Barry Del Sherman, Paul F. Tompkins

Komentáře a recenze 18

Dle počtu bodů

Pete69

29 761 bodů 4. 11. 2018

Velmi dobrý snímek, který kdyby byl o trošku kratší a tím i svižnější zíkal by si mě úplně. Doba, kdy byl ropný průmysl v pelnách mi není příliš známá, takže jsem rád, že mi ji film mohl trošku přiblížit. Skvělý herecký výkon hlavní postavy, příběh trošku pobožný, trošku drsný, trošku dobrodružný, rozhodně ale velmi zajímavý.

xxmartinxx

22 280 bodů 12. 12. 2009

K Až na krev mám podobně ambivalentní vztah jako k Mistrovi. Snaha do dokonalost je tak velká, že mě něco podvědomě nutí filmu nepodléhat. Mistrovi ale nakonec asi propadám spíš, protože vynikající Day-Lewisův koncert na mě působil zásadně intenzivně jen napoprvé, později už méně. Což je nepochybně chyba u režiséra, který se tak rád odvolává třeba k neokoukatelnému Kubrickovi.

hanys_

18 771 bodů 11. 10. 2010

První třetina až polovina byla úchvatná, ale pak se to nějak seklo a nebýt bratrova příjezdu, tak se skoro nic nedělo. Na závěr nám začal starej dobrej Daniel Day-Lewis magořit a já měl co dělat, abych to vůbec dokoukal. Čekal jsem výpravný historický epos, ale dostal jsem jen sondu do duše pomateného ropného vrtaře. Sestříhat alespoň o půlhodinu a mělo by to jiný grády. 6/10

Fingon

16 886 bodů 2. 7. 2009

70% a to ještě těsně. Na tuto hodnotu film vytahuje kamera a jedna zajímavá scéna, jinak mě film ale vůbec nebavil.

Sheldon

16 059 bodů 20. 10. 2015

Film se nestal komerčním hitem, ale přesto se více než slušně zaplatil a časem si jistě vydobude přídomek kultovní i přes svou absolutní nediváckost. Na databázi imdb.com se řadí mezi uživatelsky nejlépe hodnocené snímky nejen poslední doby. V Oskarovém klání byl žhavým favoritem a získal hlavní nominace včetně té za nejlepší film, ale uspěl nakonec ,,pouze“ za povinného Oskara pro pana Day Lewise a vynikajícího kameramana Roberta Elswita. Mimochodem Anderson se nechal slyšet, že si každý večer před spaním pouštěl Poklad na Sierra Madre a jisté scény mají nádech tzv. pocty, přesto je Andersonův snímek svébytným filmovým dílem. Majstrštyk!

lamps

15 156 bodů 17. 4. 2016

S obtížemi lze plnohodnotně definovat charakter filmové výpravy tohoto až na dřeň osobitého kinematografického skvostu. Anderson nám nezprostředkovává pouhý příběh coby soustavu zvratů, jejich příčin a důsledků, on se zvládá nenápadně infiltrovat až hluboko do mozkových závitů diváka, kterého zásluhou drtivé psychologické formy a nejosobnějšího představitelného přístupu k hlavnímu hrdinovi přiměje dění pouze nesledovat, ale prožívat ho a aktivně se na něm coby tvor s vlastním názorem a emocemi podílet. Hutná a skličující atmosféra, navozená již od úvodních vteřin nepříjemně znějícím minimalistickým soundtrackem, dlouhými statickými záběry a šokujícím vizuálním naturalismem, patří k těm vůbec nejsilnějším ve filmových dějinách, stejně jako neuvěřitelný chameleonský výkon Daniela Day Lewise, jehož charakterní proměna je sama o sobě fenomenální... Úžasné vizionářské dílo, dech beroucím propojením všech základních filmařských postupů a jejich důmyslnou aplikací do obsáhlého emocionálního spektra takřka na úrovni toho nejlepšího od Stanleyho Kubricka.

filmfanouch6

12 644 bodů 22. 6. 2020

Osobně dělím prozatímní filmografii Paula Thomase Andersona na dvě etapy- Ta první startuje Gamblerem a končí Opilí láskou, ta druhá poté (zatím) končí Nití z přízraků a začíná snímkem Až na krev. Proč jí vlastně takto dělím? Paul Thomas Anderson je totiž pro mně filmař ke kterému jsem si musel dlouho hledat cestu a už jsem asi pochopil proč. Paula Thomase Andersona totiž vnímám jako režiséra, který krom Skryté vady vyloženě nenatočil špatný film a zjistil jsem, že mám téměř vždy Andersonův rukopis a především scénář rád. Krom Gamblera, který je za mně jen slušným režijním debutem ale vnímám první etapu jako veskrze úspěšnou, protože v ní vznikli pro mně totální filmové klenoty jako Hříšné noci, Magnolia nebo Opilí láskou. Po Opilí láskou ale pro mně začíná druhá etapa filmografie PTA o které se nedá říct, že by PTA najednou začal točit špatné filmy, přesto ale já osobně vnímám menší úpadek. Nutno ale zmínit, že se pořád bavíme o úpadku z pětikvaltu na čtverec. Až na krev za mně prostě nedosahuje mistrovských kvalit předchozích Andersonových pecek a dodnes vlastně kroutím nad názory či články, kteří Až na krev dokonce označují za prozatím nejlepší film 21. století (které je už teď za mně naplněné výraznějšími a důležitějšími snímky). V tomhle ohledu jsme si s filmem Až na krev nesedli a nemyslím si, že se na tom něco změní. Zároveň jde ale o film, který je pořád na vrcholné možné filmařské úrovni a když už se neshodnu na názoru, že jde o jeden z nejlepších filmů 21. století, můžu říct aspoň, že jde o jeden z nejlépe vypadajících filmů prozatímního století. Tenhle film především stojí a padá na hlavním hereckém výkonu Daniela Day-Lewise, který se na roli Daniela Plainviewa připravoval rok. Velmi výrazně piloval práci se svým hlasem a doslova se převtělil v jednom z nejlepších hereckých výkonů všech dob. Osobně mám s filmy jako Až na krev problém takový, že se mi těžko sympatizuje s totálními parchanti i přesto jak dokonale zahraní jsou a i přesto jak skvěle napsaní jsou. I v tomhle ohledu mám v rámci filmů mnoha výjimek, ohledně Dana Plainviewa ale tato výjimka neplatí. Andersonovi se ale postupně prodává postavu Plainviewa prodávat více a více skrz dialogy. Od začátku je jasné, že je s tímhle charakterem něco v nepořádku a že nepůjde o pohádkového hrdinu. To čeho je ale Plainview schopný diváka nemůže napadnout v žádném případě a začne mít postupně z Day-Lewisova výkonu vyložený strach. Až tak výborný je a právem si za tento výkon došel pro Oscara a dokázal, že v současnosti kdy už Day-Lewis tráví nějaký ten pátek v hereckém důchodu tu prostě jeden herecký velikán chybí. Do role Plainviewova protivníka byl skvěle zvolen Paul Dano, který se až 4 dny před začátkem natáčení dozvěděl, že se z jeho Paula Sundaye role stala role dvojčat a on tak v roli druhého dvojčata Eliho Sundaye dostane výrazně větší prostor. I přesto, že měl na přípravu druhé a větší role Dano pouhé čtyři dny tak je proti Day-Lewisovi velmi dobrým hereckým společníkem a v roli tohoto fanatického a tak trochu podvodného pastora je jednoduše parádní. Až na krev sice značnou část svých nominací neproměnilo a za rok 2007 se stal v rámci Oscarovek vítězem Tahle země není pro starý bratrů Coenů (pro mně je z těchto dvou vítězem Až na krev), Oscara ale alespoň dostal Robert Elswit, dvorní kameraman PTA, který opravdu udělal z Až na krev jeden z vizuálně nejzajímavějších zážitků posledních let. Až na krev je stejně jako většina Andersonových filmů depresivní zážitek, který si opět zvolil zajímavé a těžce uchopitelné téma, která má v sobě více podtextových vrstev než by se mohlo zdát a předvádí několik silných momentů, které ukazují, že hlavní ´´ hrdina´´ v sobě možná něco má. Přesto mě to ale nikdy nedonutilo si k němu skutečně najít cestu. Ze samotného závěru snímku poté sice mrazí a Day-Lewis zde jen utvrdil svůj totálně mistrovský herecký koncert, přesto mě ale možná v lehkém ohledu zklamal. Na druhou stranu si ale vlastně ani lepší zakončení něčeho jako Až na krev nemůžu představit. Na rozdíl od lepších Andersonovek má podle mě Až na krev občas možná přece jen lehká dramaturgicky bolavé chvíle a jedná se pokles v Andersonově tvorbě, přesto je ale Až na krev silný filmový zážitek, který se vlastně ve finále přece jen popisuje až velmi těžko. Je to intenzivní, velkolepé, děsivé a skutečně pochmurné. Zároveň ale dost možná na můj vkus až příliš chladné. Přes všechny výtky ale rozhodně doporučená záležitost, která geniality Andersonových pecek vlastně nedosahuje jen velmi těsně. A i kdyby se Paul Thomas Anderson po zbytek své filmové kariéry držel jen úrovně Až na krev, tak vlastně budu pořád velmi spokojen......

hrumsrt

9 284 bodů 14. 1. 2024

Není to ten stejný PTA co v devadesátkách šokoval s retro zábavnými Hříšnými nocemi, ale tohle jeho období startující právě snímkem Až na krev je teprve důvod ,proč si jako filmový tvůrce zaslouží svoji pozornost. A možná škoda, že tohle období už skončilo a před dvěma lety se vrátil s další retro romancí.. Až na krev je jednoznačně to nejlepší, co jsem od něj prozatím viděl. Příběh mapující ropný boom v Kalifornii na začátku 20. století prostřednictvím vzestupu hlavního hrdiny Daniela Plainviewa, kterého se zhostil opět vynikající Daniel Day-Lewis servírující další nezapomenutelný herecký koncert.. Plainview je nikdo, který ale díky štěstí přijde k exkluzivní informaci, jakou ve správných rukách lze zužitkovat v instantní obměnu celého života.. Pod jedním normálním městečkem je totiž ropné naleziště, které by mohlo z každého, kdo ho získá udělat jednoho z nejbohatších lidí na celém světě, jen je potřeba se k němu rychle dostat a obyvatele městečka za každou cenu přesvědčit, aby mu prodali svoje pozemky... Až na krev sice nevychází z reálného příběhu, ale autor předlohy Upton Sinclair taky bez vzoru úplně nebyl a za předobraz si vzal životní cestu jiného nepříliš známého obchodníka s ropným palivem.. Daniel Day-Lewis předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů svojí kariéry (že je s čím porovnávat) a jeho Daniel Plainview se může hravě poměřovat s Řezníkem ze Scorseho Gangů z New Yorku, anebo Gary Conlonem z Ve jménu otce, kdy každý jeden z těchto hrdinů má jen minimální konkurenci.. V rozvážném výkonu, kdy jeho Plainview dokazuje, že ví, co dělá, že je schopný vysoké politiky a navíc jeho osud je divákovi nesmírně atraktivní.. Podobně laděná monumentální výpověď o postavě nebo době, jakou umí jen málokterý režisér, zvládá PTA na výbornou. Dokáže diváka usadit do dobové atmosféry, představí mu postavy, které si navíc během filmu zvládnou odbýt svůj vlastní vnitřní vývoj a někam za tu dobu dojdou.. A leč lze pochybovat o morálních kvalitách každého z nich (především hlavního hrdiny) stejně nepřestávají vycházet z úžasu.. V případě akčnějších scén, kdy partička naftařů nasazuje životy pro pár litrů vysoce hořlavého tekutého zlata, dávají tvůrci potřebnou efektnost, která je u podobně fyzického filmu vzácná. Ale stejně nejzajímavější jsou dialogové scény, v nichž dokáže DDL kázat svoje umění i třeba do hlavy nábožensky přesvědčeného a vůči záměrům těžařů skeptického kněze Elie s tváří Paula Dana v první svojí velké roli.. Jde o komplexní výpověď o oboru podnikání v době v jaké se příběh pohybuje, proto je vzestup hlavního hrdiny tolik spojen s korupcí, ekonomickou krizí a kriminálním podsvětím, ale Až na krev nemá v úmyslu svůj námět výrazně přetahovat přes vlastní limity, a tak se spíše soustředí na životní příběh hlavního hrdiny.. Jde o monumentální (leč fikční) životopisný příběh, kterých v takové podobě nikdy nebude dost. I když v mých očích snímek především ve finální třetině začne trpět na tempu, stejně se neubráním dojetí při letitém setkání otce se synem anebo šoku při oné naprosté tečce za samotným filmem završující vztah Elie s Danielem.. Anderson poprvé zkouší psát velkofilm uchopený v komplexním seriózním vyprávění, kterému ale pořád ještě chybí něco navíc, aby mohl stát po boku těch nesilnějších životopisných eposů.. Jen tomu někdy chybí emoce, které tvůrci možná záměrně odmítají z té špíny očišťovat. A právě proto je někdy tak těžké se do filmu vyprávění opravdu ponořit.. Ovšem takhle řemeslně špičkový film, kde kamera širokými záběry anebo detailním pohledem do špínou proměněných unavených tváří, aby leckdo pohledal.. Ať si to zkusí PTA ještě někdy překonat... 80%

cerfik

7 890 bodů 25. 7. 2012

Filmový majstrštik ani nevím co více napsat. Snad jen, jak geniálně je zde vyjádřená "neviditelná ruka trhu" - tak určitě to bude ruka pravá a jelikož ruka má jen část levé půli hlavy a postrádá srdce, tak si sami domyslete, kam to spěje.